Šanci na prezidentské křeslo má už jen devět kandidátů. Ostatní nesplnili podmínky

AKTUALITA - Aktuality autor: von

Maximálně devět uchazečů bude bojovat v lednových volbách o post českého prezidenta. Ostatních 11 kandidátek nedokázalo z různých důvodů vyhovět zákonným požadavkům, vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o podaných kandidátkách. Ministerstvo nyní posoudí přihlášky uchazečů a oficiální jména kandidátů vyhlásí do 24. listopadu.

Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Jiří Hynek a Michal Horáček patří mezi devítku uchazečů o post českého prezidenta

Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Jiří Hynek a Michal Horáček patří mezi devítku uchazečů o post českého prezidenta,zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Podle dřívějších informací bylo podáno 20 kandidátních listin, z toho jedna po zákonem stanovené lhůtě. Dvě z nich podle mluvčí ministerstva vnitra Kláry Pěknicové podaly ženy. Věk všech kandidátů bude k 13. lednu, tedy k druhému dni voleb, mezi 41 a 74 lety.

Pěknicová uvedla, že čtyři kandidáty navrhla skupina poslanců, z toho jeden z nich má podpis pouze jednoho poslance. Dostatečnou podporu poslanců, tedy minimálně 20, v předchozích týdnech oznámili bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig. Čtvrtou kandidátku s podporou jen jednoho poslance podle dřívějších informací podal 73letý muž.

Další tři uchazeče navrhla skupina senátorů. Podpisy více než deseti senátorů oznámili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, lékař a aktivista Marek Hilšer a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Pět uchazečů předložilo petici s podpisy občanů. "Z toho dva se zjevně nedostatečným počtem jen několika podpisů," podotkla Pěknicová. Prezidentskou nominaci s podporou více než 50 tisíc občanů by měli mít podle dostupných informací zajištěnu současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček.

Zbývajících osm kandidátů nepředložilo ani petici ani podporu zákonodárců. Prezidentskou kandidaturu vnitru odevzdali Roman Hladík a Libor Hrančík. K odevzdání kandidatury se přihlásila i bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská. Další z uchazečů Josef Toman uvádí, že poštou poslal 75 tisíc podpisů občanů.

Vizitky devíti veřejně známých uchazečů o funkci prezidenta České republiky (řazeni abecedně)

Jiří Drahoš (68)

Kandidaturu na prezidenta ohlásil letos koncem března, krátce poté, co ukončil osmileté působení ve funkci předsedy Akademie věd České republiky. Drahoš už před koncem svého druhého mandátu připustil, že o prezidentské kandidatuře seriózně uvažuje, uvedl také, že by chtěl být nestranickým kandidátem. Svoji podporu mu nicméně vyjádřilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) nebo lidovci. Na svou podporu získal více než 157 tisíc podpisů, část z nich kvůli nesrovnalostem vyřadil, odevzdání kandidatury tak podpořil petičními listinami se 142 157 podpisy občanů.

Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1972) a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Publikoval přes 60 původních prací, je spoluautorem několika patentů. Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde byl i ředitelem. V letech 1985 až 1986 působil díky Humboldtovu stipendiu na Hannoverské univerzitě, jako hostující profesor učil též na univerzitě v brazilském Sao Paulu. Mezi roky 2005 a 2009 byl místopředsedou AV, poté jejím předsedou.

Pavel Fischer (52)

Záměr ucházet se o funkci prezidenta oznámil někdejší vysoce postavený diplomat teprve začátkem letošního října, svou kandidaturu u ministerstva vnitra zaregistroval s podporou 17 senátorů. V současnosti působí jako ředitel organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí.

Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, později studoval v Ženevě (sociální učení církve) a na pařížské Národní škole pro státní správu (ENA). Krátce pracoval jako učitel francouzštiny, v letech 1991 až 1993 byl tajemníkem biskupa Františka Lobkowicze, poté zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace. Mezi roky 1995 a 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, jako poradce Václava Havla a v letech 1999 až 2003 jako ředitel politického odboru.

Petr Hannig (71)

Svou prezidentskou kandidaturu ohlásil hudebník, producent a předseda strany Rozumní (založil ji v roce 2002 jako Stranu zdravého rozumu) letos v červenci. V uplynulých 15 letech se opakovaně ucházel o senátorský nebo poslanecký mandát, nikdy ale neuspěl. V letošních volbách do dolní komory parlamentu jím vedená kandidátka skončila 12. se ziskem 0,72 procenta hlasů. Koncem října oznámil, že na podporu své kandidatury získal 20 poslaneckých podpisů, nakonec svou přihlášku do voleb podpořil podpisy 26 poslanců.

V 80. letech patřil Hannig k vlivným postavám tuzemské populární hudby. Objevil zpěvačku Lucii Bílou, pro kterou napsal například hit Neposlušné tenisky, nebo její kolegy Stanislava Procházku mladšího, Jakuba Smolíka či Petru Černockou. Narodil se v Ústí nad Labem. Vyučil se uměleckým kovářem na střední umělecko-průmyslové škole v Turnově, poté vystudoval konzervatoř a kompozici na HAMU v Praze. Je vdovec, má dospělého syna.

Marek Hilšer (41)

Lékař a občanský aktivista se jako kandidát na prezidenta České republiky představil loni koncem července. Sbíral podpisy občanů, celkem jich ale shromáždil jen 43 850, což by nestačilo. Do volby Hilšera nakonec navrhlo 11 senátorů. Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajině a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklonu současné hlavy státu k Číně.

Rodák z Chomutova (23. března 1976) emigroval v létě 1989 s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Michal Horáček (65)

Podnikatel a textař oznámil kandidaturu loni v listopadu. Potřebných 50 tisíc podpisů získal do května, svou přihlášku nakonec doprovodil 86 tisíc podpisy občanů. Během života vystřídal nejrůznější profese, byl novinářem, myl nádobí, napsal několik knih nebo dělal plavčíka. Nejvíce se ale do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel. Horáček si ještě za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou a jejich písně zpívaly hvězdy české hudby.

Narodil se 23. července 1952, jeho prastrýcem byl držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. V roce 1987 se na několik let stal redaktorem časopisu Mladý svět, od poloviny 80. let se věnoval i psaní textů. Na podzim 1989 stál spolu s Michaelem Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí. Spolupráci Hapky s Horáčkem na počátku 90. let zbrzdilo textařovo úspěšné podnikání, které ale nakonec v roce 2004 opustil, když svůj podíl ve Fortuně prodal.

Jiří Hynek (56)

Prezidentskou kandidaturu šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), která sdružuje zbrojařské firmy, představili letos v srpnu Realisté. Hynek byl rovněž ústeckým lídrem této nové strany v říjnových sněmovních volbách, ve kterých ale skončila až 13. se ziskem 0,71 procenta hlasů. Již v polovině října Hynek oznámil, že podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho nakonec 29 poslanců z osmi politických subjektů. Řekl ale, že chce i nadále pokračovat ve sběru podpisů. Do konce roku by jich rád získal potřebných 50 tisíc, aby ukázal, že má i podporu občanů.

Narodil se 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů (1986). Kariéru začal v Tesle Kolín, později spoluzaložil firmu na software a ekonomické poradenství. Od roku 1992 zastával vysoké manažerské funkce, především ve výrobních podnicích. Prezidentem a výkonným ředitelem AOBP je od roku 2011. Vede českou delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, působí také v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut.

Vratislav Kulhánek (73)

Někdejší úspěšný šéf mladoboleslavské Škody Auto oznámil svou kandidaturu koncem června, a to za obnovenou ODA, za kterou stojí miliardář Pavel Sehnal. V polovině října oznámil, že získal 23 podpisů poslanců a dodal, že k dispozici má také 35.000 podpisů voličů. Kulhánek působil ve vedení škodovky v letech 1997 až 2007, firma v té době uvedla na trh modely Fabia, Superb nebo Roomster, které doplnily Octavii. Po odchodu ze Škody se zaměřil na poradenství, mimo jiné předsedal správní radě AAA Auto (2007 až 2013), v roce 2013 se stal členem manažerského týmu ve firmě Tatra Trucks.

Narodil se 20. listopadu 1943. Po absolutoriu Vysoké školy ekonomické (1966) působil v různých funkcích ve stavebních firmách. V roce 1981 nastoupil do společnosti Motor Jikov, kde se vypracoval na předsedu představenstva (do roku 1992), mezi roky 1992 a 1997 byl ředitelem nástupnické společnosti Robert Bosch. S myšlenkou zkusit politiku koketoval již před pěti lety. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl. V letech 2004 až 2008 Kulhánek vedl Český svaz ledního hokeje, působil také ve výkonném výboru Českého olympijského výboru.

Mirek Topolánek (61)

O tom, že by se bývalý premiér z let 2006 až 2009 mohl zapojit do volby hlavy státu, se nějakou dobu spekulovalo, svůj záměr potvrdil jen několik dnů před uzávěrkou přihlášek. Pro prezidentskou kandidaturu se mu podařilo získat deset senátorských podpisů. V poslední době Topolánek působil jako předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, předseda dozorčí rady Elektrárny Opatovice a manažer slovenského přepravce plynu Eustream. Po ohlášení kandidatury řekl, že svou činnost ve firmách přeruší.

Absolvent VUT v Brně pracoval v energetice, do politiky se zapojil v roce 1989 v řadách Občanského fóra, v roce 1994 vstoupil do ODS, mezi roky 2002 a 2010 stranu vedl (členem byl do roku 2015). Byl mimo jiné senátorem (1996 až 2004) a poslancem (2006 až 2009). Jeho vláda se v březnu 2009 stala prvním kabinetem, kterému poslanci vyjádřili nedůvěru. Topolánek, který byl znám silnými výroky, skončil v čele strany krátce před volbami 2010 po jednom z kontroverzních vystoupení; poté se z nejvyšší politiky stáhl.

Miloš Zeman (73)

Obhajobu svého mandátu současný prezident oficiálně oznámil začátkem března při čtvrtém výročí nástupu do funkce. V polovině srpna již měl téměř 60 tisíc podpisů, kandidaturu nakonec odevzdal se 113 038 podpisy. Zeman spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří do trojice nejvýraznějších českých polistopadových politiků, zastával téměř všechny nejvyšší politické funkce. Byl mimo jiné předsedou Poslanecké sněmovny (1996 až 1998) i premiérem (1998 až 2002). Prezidentem byl zvolen v lednu 2013 po návratu do politiky po mnohaleté pauze, ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.

Narodil se 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou, na které též krátce učil, později prošel několika zaměstnáními. Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2002 vedl. Za jeho působení se stala jednou z hlavních sil v české politice. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ).

Tagy: Česko domácí český prezident česká politika prezidentské volby 2018

Zdroje: ČTK