Tato volba podle předsedy Výboru 1922 Grahama Bradyho nebude trvat déle než do pátku 28. října. Má být tedy výrazně kratší než poslední volební proces konzervativců, který začal 7. července rezignací Borise Johnsona a uvedením do funkce Trussové 6. září.

„Vzhledem ke vzniklé situaci nemohu naplnit mandát, který mi svěřila Konzervativní strana,“ řekla Trussová novinářům shromážděným před sídlem ministerských předsedkyň či předsedů v Downing Street.

Rezignace je vyvrcholením vládní krize, kterou v posledních dnech prohloubily kontroverzní ekonomické reformní plány, především ničím nevyvážené daňové škrty. Trussová od svých záměrů byla nucena upustit poté, co podryly důvěru finančních trhů a vedly hlubokému propadu libry. Navzdory tomu, že se za své chyby omluvila a vyměnila v čele resortu financí Kwasiho Kwartenga za Jeremyho Hunta, nepodařilo se jí uklidnit nevoli ve vlastní straně.

Ministerská předsedkyně rezignovala bezprostředně po jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany, konkrétně s vicepremiérkou Thérèse Coffeyovou, předsedou strany Jakem Berrym a předsedou Výboru 1922 Bradym. Přitom ještě ve středu slibovala, že zůstane v úřadu a prohlašovala, že „je bojovnice, a ne někdo, kdo se vzdává“.

Chaos a nespokojenost v řadách konzervativců vyvrcholily tento týden při středečním hlasování parlamentu o opozičním návrhu zakázat těžby plynu a ropy z břidlicových ložisek metodou takzvaného frakování. Strana Trussové má v zákonodárném sboru pohodlnou většinu pro to, aby takový návrh smetla ze stolu, což se jí také podařilo, i když je v jejích řadách mnoho odpůrců frakování. Britská BBC ale uvádí, že konzervativním poslancům bylo řečeno, že hlasování bude považováno za test loajality vůči vládě, a takzvaní whipové dohlížející na stranickou disciplínu jim nařídili hlasovat proti návrhu. Podle některých labouristických poslanců k tomu použili zastrašování a hrubé chování.

Lídr labouristické opozice Keir Starmer i šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová vyzvali k okamžitému vyhlášení předčasných voleb. „Volby jsou demokratický imperativ. Nemám slova, která by popsala tenhle naprostý binec,“ prohlásila Sturgeonová. Starmer řekl stanici Sky News, že „Konzervativní strana už nemá mandát k tomu, aby vystavila zemi dalšímu experimentu“.

„Každá z jejich krizí vznikla v Downing Street, ale zaplatila za ni britská veřejnost na úrokových sazbách. Na další svůj nepořádek už prostě nemohou odpovědět tak, že lusknou prsty a vymění toho člověka nahoře. Potřebujeme předčasné volby, okamžitě,“ prohlásil Starmer. Řádné parlamentní volby se musejí konat nejpozději v lednu 2025.

Mezi jmény osob, které by mohly Trussovou ve funkci nahradit, se objevují například Rishi Sunak a Penny Mordauntová - oponenti Trussové ve vnitrostranické volbě premiéra letos v létě. List The Times s odkazem na své zdroje uvedl, že kandidaturu vážně zvažuje i expremiér Boris Johnson.

O průběhu volby rozhoduje Výbor 1922 - orgán Konzervativní strany, který sdružuje poslance bez vládních funkcí a de facto řídí vnitřní fungování strany. Pád Trussové byl tak rychlý, že šéf Výboru 1922 Brady nestihl přesně určit, jakým způsobem konzervativci vyberou nového lídra, a tedy i nového premiéra, poznamenala agentura AP. Není ani jasné, zda rozhodovat bude všech 172 000 členů strany nebo jen jejich 357 zákonodárcům.

Trussová byla do dnešního dne v čele vlády 45 dní, což je nejkratší premiérský mandát v britské historii. Na druhém místě je George Canning, který byl v úřadu 119 dní do své smrti v roce 1827.

V sázce britského bulváru o další osud premiérky vyhrála hlávka salátu

Náhlý konec úřadování Trussové udělal tečku i za sázkou britského bulvárního listu, který sledoval, zda bude mít delší život ministerská předsedkyně nebo hlávka ledového salátu. List The Daily Star v živém přenosu slavnostně vyhlásil vítězství listové zeleniny, která nakonec vydržela v poživatelném stavu déle než Trussová v čele vlády.

Vtipy se salátem odstartoval minulý týden list The Economist, který přirovnal Trussovou k tajícímu ledovci a napsal, že premiérka má životnost „asi jako ledový salát z regálu v obchodě“. The Daily Star se rozhodl toto tvrzení ověřit v praxi, a v pátek proto před kamery umístil hlávku salátu v blonďaté paruce a fotografii premiérky a nechal sledující tipovat, kdo nakonec v souboji zvítězí.

Salát koupený za 60 pencí v supermarketu, který má vydržet čerstvý asi deset dní, začala nepřetržitě sledovat kamera. V anketě, která video doprovázela, přitom lidé mohli hlasovat, jestli salát vydrží déle než Trussová v čele kabinetu, který ztratil důvěru kvůli nepovedenému návrhu daňových reforem. Přes 90 procent sledujících fandilo hlávce salátu a jejich favorit nakonec vyhrál.

Na videozáznamu se krátce po dnešním premiérčině oznámení o rezignaci objevil titulek „Salát přemohl Liz Trussovou“ a otevřená lahev sektu. Autoři žertovného experimentu také zvou na projev vítěze k národu.

Podle Emmanuela Macrona je důležité, aby Británie po rezignaci Trussové co nejrychleji nalezla stabilitu. Francouzský prezident to řekl v Bruselu při příjezdu na summit Evropské unie. Americký prezident Joe Biden ujistil, že ani po odchodu Trussové se nemění nic na tom, že USA a Británii jsou silní spojenci, mezi nimiž je trvalé přátelství.

Nizozemský premiér Mark Rutte odchodu premiérky lituje, řekl, že si s Trussovou rozuměl. „Měli jsme stejný názor na celou řadu věcí,“ poznamenal a dodal, že se těší na spolupráci s jejím nástupcem nebo nástupkyní. „Bude už pátý, myslím,“ podotkl šéf nizozemské vlády, který je ve funkci od roku 2010.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že někoho tak katastrofálního Británie na premiérském postu ještě neměla. Podle ní se bude na Trussovou vzpomínat kvůli její „katastrofální nevzdělanosti“. Zacharovová tím zřejmě měla na mysli chybu, které se Trussová v únoru ve funkci ministryně zahraničí dopustila při schůzce se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem. Dvě ruské oblasti považovala za součást Ukrajiny a britská velvyslankyně v Rusku ji musela opravovat. Trussová za to sklidila posměch ruských médií. Trussová jako šéfka britské diplomacie a později i jako ministerská předsedkyně patřila k zastáncům tvrdé linie vůči Rusku v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu.