Ruská diplomacie uvedla, že jde o odvetné opatření po rozhodnutí Rady EU ze 17. května, kterým byly v unii uvaleny sankce na ruskou mediální platformu RIA Novosti a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.

Ministerstvo v prohlášení tvrdí, že Brusel a členské země EU se rozhodly jít cestou eskalace a "donutily Moskvu přijmout zrcadlová a přiměřená protiopatření". Pokud EU sankce na ruská média zruší, je Moskva své nynější rozhodnutí připravena přehodnotit.

"Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média," napsala Jourová na sociální síti X. "Demokracie to vědí," dodala a odsoudila "neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu".

Rusko se "bojí pravdy", uvedlo americké ministerstvo zahraničí. "Je to další známka toho, že ruská vláda potlačuje žurnalistiku a bojí se, že se její vlastní lidé dozvědí pravdu o ruských činech," řekl mluvčí americké diplomacie Matthew Miller.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Moskvy označil za naprosto skandální. "Zatímco ruská média zcela prokazatelně šíří propagandu, tak tato média jsou nezávislá, mají vlastní kodexy a jsou vlastně objektivní a kritická," řekl Lipavský, který je na zahraniční návštěvě Turecka. "Takže kdybych chtěl být jízlivý, tak mohu pogratulovat těm, kteří se na tom seznamu umístili, ale žádnou radost mi to nedělá. Myslím, že je to ze strany ruské federace takové trucování," dodal.

Samotné vedení redakce Seznam Zprávy nemá podle mluvčí Seznamu Anety Kapucianové k níže uvedené informaci více detailů. "Nedokážeme tedy říct, čím jsme si zařazení na seznam zakázaných médií zasloužili. Nabízet se může náš dlouhodobý boj s dezinformacemi a důsledný fact-checking, kterému se věnujeme v našich diskuzích," řekla Kapucianová ČTK.

"Na práci ČT a hlavně jejího zpravodajství prohlášení ruského ministerstva zahraničí o omezování obsahu médií EU nic nemění. Co se týče stálého zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka – ten už roky pracuje ve složitých podmínkách a bude v Rusku působit i nadále," doplnila mluvčí České televize Vendula Krejčová.

Mezi dalšími médii, jejichž obsah bude Moskva blokovat, je německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver.

Celkem na dnes zveřejněném seznamu figuruje 81 médií z řady zemí EU.

Státy unie v polovině května sankce na trojici ruských médií odůvodnily jejich "zásadní rolí při podpoře ruské útočné války proti Ukrajině a při destabilizaci sousedních zemí". Rusko se podle EU rovněž zapojilo do "systematické mezinárodní kampaně mediální a informační manipulace, vměšování a hrubého překrucování faktů, aby ospravedlnilo a podpořilo svou agresi vůči Ukrajině".