„Zatížení obranného průmyslu výrazně vzrostlo,“ uvedl Borisov a poznamenal, že pro zajištění dodávek zbraní a munice je nezbytné optimalizovat práci obranného průmyslu

Jeden z návrhů zákona praví, že stát může během vojenských operací zavést „zvláštní ekonomická opatření“, na jejichž základě může vláda žádat, aby firmy dodávaly armádě zboží a služby. V důvodové zprávě připojené k návrhu zákona se uvádí, že armáda potřebuje nový materiál a opravy zbraní, aby mohla pokračovat ve válce na Ukrajině.

Návrh na druhou normu chce pozměnit zákoník práce tak, aby měla vláda právo regulovat pracovní dobu a určovat volno ve vybraných firmách. Podle agentury Reuters by to mohlo znamenat, že by kabinet mohl nutit zaměstnance podniků dodávajících zboží vojsku pracovat v noci, o víkendech či svátcích.

Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, předložila oba návrhy zákonů vláda. Aby se staly zákonem, musí ještě projít druhým a třetím čtením v Dumě, následně bude zapotřebí jejich schválení v horní komoře parlamentu a podpis prezidenta Vladimira Putina.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února. Moskva invazi nazývá speciální vojenskou operaci a zdůvodnila ji potřebou odzbrojit a „denacifikovat“ svého souseda. Kyjev hovoří o bezdůvodné a neopodstatněné vojenské agresi a opakuje, že pro Rusko nikdy hrozbu nepředstavoval.

Západ v reakci na invazi uvalil na Rusko několik balíků sankcí, zvýšil dodávky zbraní na Ukrajinu a posílil síly NATO ve východní Evropě. Ruská invazní vojska při svém tažení na Ukrajině utrpěla podle západních médií velké ztráty na živé síle i technice.

Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 firmách

Bělorusko v reakci na západní sankce zmrazí zahraniční podíly ve 190 běloruských společnostech. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na nově zveřejněnou vyhlášku. Omezení se podle agentury TASS týká i českého slévárenského podniku Kasi s.r.o, který má podle ní podíl v závodě na výrobu železobetonových výrobků v běloruském městě Kryčau.

Seznam obsahuje celkem 190 běloruských společností, jejichž akcionáři jsou fyzické osoby z cizích států, které podle Minsku provádějí znepřátelené akce vůči běloruským právnickým nebo fyzickým osobám. Podílníkům z těchto zemí běloruský režim podle TASS nyní zakazuje prodávat akcie ve vybraných běloruských společnostech.

Mezi podniky se zahraničním kapitálem, na které se vztahují omezení, patří také například společnost Lukoil Bělorusko, k jejímž akcionářům patří Lukoil International se sídlem v Rakousku, nebo další podniky, jejichž akcionáři jsou v Estonsku, Nizozemsku nebo ve Spojených státech.

Západní země uvalily sankce na běloruský režim kvůli jeho podpoře ruské invaze na Ukrajinu a také za porušování lidských práv v zemi.