Rozhodnuto: Stát nemusí církvi vydat Květnou zahradu

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 7. 3. 2019 14:21) - Aktuality autor: šar

Stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Ve čtvrtek o tom rozhodl Okresní soud v Kroměříži. V zahradě, kterou spravuje Národní památkový ústav (NPÚ), vznikly v minulých letech péčí státu novostavby, které podle rozhodnutí soudkyně Jany Ivánkové zákonné vydání zahrady olomouckému arcibiskupství neumožňují. Rozsudek není pravomocný.

Květná zahrada patří k perlám Česka

Květná zahrada patří k perlám Česka,zdroj: Profimedia.cz

Arcibiskupství tvrdí, že zahrada tvoří celek s kroměřížským zámkem, Podzámeckou zahradou, které při církevních restitucích získalo zpět. I zámek a Podzámecká zahrada figurují na seznamu UNESCO, zapsány na něj byly společně s Květnou zahradou.

Podle právního zástupce arcibiskupství Stanislava Hykyše jde o jeden z důkazů funkční souvislosti těchto nemovitostí. Zahrady a zámek podle něj navíc v minulosti měly vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát. "Synergie mezi Květnou zahradou, Podzámeckou zahradou a zámkem založená před 350 lety trvá dodnes," řekl Hykyš. Podle soudkyně je však Květná zahrada schopna samostatné existence.

Nesprávné rozhodnutí, míní arcibiskupství

Právní zástupce NPÚ Petr Wünsch považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. V případě zámku a Podzámecké zahrady podle něj už méně. NPÚ odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek.

"Po odnětí zahrady arcibiskupství vznikaly na pozemcích Květné zahrady po desítky let novostavby. Nešlo jen o rekonstrukce objektů," uvedl Wünsch. V zahradě v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Hykyš uvedl, že všechny novostavby představují součást, popřípadě příslušenství zahrady. Nejsou podle něj překážkou pro její vydání. "Objekty dílensko-opravárenské povahy, sklady zahradní techniky, retenční nádrže, rybníčky, kopeček s králíky či produkční skleník jsou nepochybně nezbytné k řádnému užívání pozemků Květné zahrady," řekl Hykyš. Soud to ale odmítl. 

Ve zmíněném skleníku se podle Hykyše pěstují rostliny také pro zámek a Podzámeckou zahradu. "Byly by ekonomicky znevýhodněny, pokud by o produkční skleník přišly," uvedl Hykyš. Podle Wünsche jsou však sazenice pro Podzámeckou zahradu ve skleníku pěstovány v nepatrném rozsahu. "Jsou zcela nahraditelné z jiných zdrojů," řekl Wünsch.

Olomoucké arcibiskupství rozhodnutí soudu nepovažuje za správné. "Vidíme to tak, že soud se po staletích snaží oddělit něco neoddělitelného, historickou, funkční a provozní souvislost arcibiskupského zámku, Podzámecké zahrady a Květné zahrady. Tuto nedělitelnost přitom respektovali dokonce i komunisté v roce 1948, když tyto objekty zabavili jako jeden celek," řekl dnes jeho mluvčí Jiří Gračka.

Soud měl původně v kauze začít rozhodovat na podzim 2017. Arcibiskupství však zažádalo, aby se případem zabýval jiný než kroměřížský soud, což však Krajský soud v Brně zamítl. Arcibiskupství neuspělo ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Krajský soud koncem loňského roku zamítl jako nedůvodnou také námitku soudkyně Ivánkové, kterou arcibiskupství podalo.

Tagy: Česko církevní restituce domácí UNESCO Kroměříž katolická církev památky a architektura

Zdroje: ČTK