"Memorandum nastiňuje další postup při přípravě smlouvy pro předání dvou objektů katolické církvi za podmínky, že tyto objekty budou do pěti let opraveny a využívány k veřejným účelům a že se katolická církev vzdá jakýchkoliv dalších nároků v areálu Pražského hradu," shrnul prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček obsah memoranda.

Dlouhá jednání o hradních památkách

Jednání mezi Hradem a církví se vedla již v době, kdy byl prezidentem Zemanův předchůdce Václav Klaus. Po poslední schůzce mezi Zemanem a Dukou, která se konala 18. června, Ovčáček řekl, že prezident a kardinál chtějí s respektem k dřívějším dohodám zakončit již delší dobu trvající jednání o majetkoprávním vyrovnání týkajícím se církevních budov na Pražském hradě.

Pražské arcibiskupství již dříve uvedlo, že za Václava Klause bylo předběžně dohodnuto, že by měla církev do budoucna vlastnit budovy, které dnes užívá. Jde o Staré proboštství, Mladotův dům a budovu Nového proboštství, zvanou též Mockerovy domy. Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu, například pro potřeby Hradní stráže, zůstanou státu.

O památky žádaly i jiné církve v Česku

O deset objektů v areálu Hradu žádaly v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi také jiné subjekty katolické církve. Metropolitní kapitula u sv. Víta požadovala šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. Kolegiátní kapitula Všech svatých chtěla Kostel Všech svatých. Náboženská matice si nárokovala baziliku a klášter sv. Jiří. Movité věci z kláštera a baziliky žádala farnost u katedrály sv. Víta.

O tom, jak se prezident a kardinál dohodli na vypořádání těchto požadavků, mluvčí arcibiskupství Pištora neví, protože obsah memoranda prý nezná. Ovčáček na konferenci mluvil pouze o Mockerových domech a Jiřském klášteře.