Ukazují to data think-tanku IDEA při CERGE-EI. Zatímco míra zaměstnanosti mužů, žen bez dětí a žen s odrostlými dětmi patří v Česku k nejvyšším v Evropské unii (bezdětné ženy – 88 %, ženy s dětmi staršími 12 let – 91 %), žen s dětmi do šesti let věku pracuje pouze 44 %.

Rodiny s malými dětmi jsou zároveň jednou z nejohroženějších skupin pokud jde o riziko pádu pod hranici chudoby. Důvodem je právě to, že v nich obvykle pracuje jen jeden člen rodiny.

Podnikání nebo brigáda 

Nabídka práce v Česku je stále vysoká, neobsazených pracovních míst (rekordních celkem 323,5 tisíce) bylo i v listopadu více než nezaměstnaných (počet uchazečů o zaměstnání byl v listopadu mírně přes 215 tisíc).

Zaměstnavatelé však poptávají hlavně profese, které pro ženy vhodné příliš nejsou. "Převažuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících jako jsou montážní dělníci či pomocní pracovníci ve výrobě a ve stavebnictví. Vysoká poptávka zůstává ze strany firem i po řidičích nákladních vozidel, svářečích či skladnících," vypočítává analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

"Ukazuje se, že nezaměstnanost už v podstatě nemá kam klesat, i když se firmám nedostává stále více lidí. O to více je jasné, že jde o strukturální problém, který má své kořeny v sociálním systému nebo v systému řešení exekucí, respektive osobních bankrotů," upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

S nezaměstnaností žen s malými dětmi souvisí i extrémně nízká nabídka částečných úvazků. Průměr EU je 32 %, v Česku je to ale jen devět procent.

"Ženy s malými dětmi od práce odrazuje kombinace různých faktorů. Jednak malá nabídka částečných úvazků, ale i poměr potenciálního výdělku k fixním nákladům na dopravu do zaměstnání či stravné. V konečném důsledku vyjde lépe zůstat doma s tím, že manžel využije daňové slevy na nepracující manželku," říká analytik think-tanku IDEA Jiří Šatava.

Prohlédněte si grafy ukazující zaměstnanost žen v ČR i příjmové rozdíly:

Ženy s malými dětmi pak dávají přednost alternativám v podobě podnikání či řetězení krátkodobých brigádnických prací.

Z toho také podle Šatavy plynou i vysoké rozdíly mezi průměrným platem mužů a žen. "Mzdový rozdíl po návratu žen z rodičovské činí v poměru k mužům 28 %, v Česku je celkově druhý největší v Evropě, hned po Estonsku," říká Šatava.

Na tom, že se nedaří tak velkou skupinu obyvatel začlenit na trh práce, podle něj tratí všichni: "Pro rodiny je to ztráta výdělku, pro stát ztráty z neodvedených daní, pro zaměstnavatele ztráta zkušeností a pracovní síly. Plýtváme lidským kapitálem, který tu máme."

Peníze pro všechny 

Podle odhadů organizace Byznys pro společnost by český HDP mohl vzrůst až o 0,5 %, pokud by se ženy s dětmi do šesti let podařilo dostat dříve zpět na trh práce.

"Pro stát by to bylo jednoznačně výhodné, ale těžko říct, o kolik by díky tomu vzrostl HDP, zda půl procenta, či třeba procento. Jisté je, že vytvoření jednoho místa ve školce znamená pro stát jako celek zisk, samozřejmě je pak nutné peníze rozdělit do samosprávy, obcím," dodává Šatava.

O tom, že ženy na rodičovské dovolené, respektive krátce po ní, představují zajímavou "zásobárnu" pracovních sil, přitom vědí i zaměstnavatelé. "V našem týmu máme nyní celkem skoro tisíc maminek na mateřské či rodičovské, snažíme se jim nabízet flexibilní úvazky," říká HR ředitel ČSOB Radek Hájek.

Podle studie think-tanku IDEA by stát mohl ženy s malými dětmi k dřívějšímu návratu do práce motivovat i finančně, například snížením odvodu pojistného, daňovými změnami či bonusy. Ale také tím, že vytvoří lepší podmínky k péči o rodinu a skloubení pracovního a rodinného života.

"Ať už podporou částečných úvazků, tím, že čistá odměna bude díky nižším odvodům a daním vyšší, anebo tím, že stát zajistí péči o předškolní děti. Tedy, že na místo ve školkách bude nárok a rodiče se nebudou muset až do tří let věku dítěte bát, zda se jejich potomek do školky vůbec dostane, nebo ne," říká Šatava.

To, že ženy přeruší svou kariéru v průměru na šest let, je podle něj jedním z hlavních důvodů, proč jsou v Česku tak výrazné mzdové rozdíly mezi ženami a muži. Proto pak mají také ženy nižší starobní důchody.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky