V minulosti vedení škol často učitele zaměstnávalo jen na školní rok. O prázdninách se pak učitelé zaregistrovali na úřadech práce a v září se vrátili do školy, kde znovu dostali desetiměsíční smlouvu. Této praxi zabránila novela, podle níž musí školy přijímat pedagogy minimálně na 12 měsíců.

Před dvěma lety v červenci úřady práce zaevidovaly 3163 učitelů. Loni jich bylo 2036, letos pak ještě o 346 méně. Na úřady práce tak zamířil nově v červenci přibližně každý stý kantor.

Na situaci se chtějí podrobněji zaměřit školské odbory. Zjišťovat budou, jak vypadá situace v místech, kde školy v minulosti učitele na prázdniny propouštěly.

Předák František Dobšík řekl, že nemá informace o tom, že by nyní odboroví právníci řešili stížnosti učitelů na porušování pravidel zaměstnávání. Loni se potíže objevily jen výjimečně, dodal šéf školského odborového svazu. Podle něj ředitelé škol mluví o tom, že jim chybí kantoři a obtížně se jim daří je najít.

Učitel na prvním stupni základní školy loni vydělával podle údajů informačního systému ministerstva práce o výdělku v průměru 31 900 korun hrubého, na druhém stupni či střední škole pak o 300 korun víc. Nástupní plat v obchodních řetězcích je jen o několik tisíc nižší. Odbory požadují, aby suma na platy kantorů vzrostla pro příští rok o 15 procent. Vláda s výraznějším přidáním počítá.

Do nové práce v prvním prázdninovém měsíci nastoupilo podle Beránkové 44 nezaměstnaných učitelů. Volných míst pro učitele nabízely úřady práce letos v červenci 2941 a v červnu o dvě desítky víc. Počet je zhruba o osm stovek vyšší než před dvěma lety. Podle mluvčí byl největší zájem o středoškolské učitele a o učitele druhého stupně základních škol či kantory odborných předmětů.

Ministerstvo školství už dřív uvedlo, že si statistiku nezaměstnanosti učitelů nevede a důvody pedagogů pro evidenci na úřadu práce nezjišťuje. Příčinou může být třeba to, že ve škole končí lidé na dočasném zástupu za nepřítomného pedagoga či pro nadbytečnost.