Obluda Grexit bude dál strašit Evropu

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Grexit patří k nejčastěji používaným výrazům v Evropské unii. Složenina slov Greece a exit (Řecko a východ, či v tomto případě spíše odchod) straší Evropany jako obluda Kyklop z řeckých bájí. Přitom až tak strašidelný není.

Řecký ministr financí Janis Varoufakis

Řecký ministr financí Janis Varoufakis,zdroj: Profimedia.cz

Státníci z eurozóny teď Grexit zavřeli na čtyři měsíce do skříně. Dohodli se, že Řecku na tuto dobu prodlouží úvěrovou pomoc. Řekové tak mohou čerpat další peníze z úvěru v celkové výši 240 miliard eur a nemusí vyhlašovat platební neschopnost. Zatím.

Co ale bude dál? Politici si jen koupili čas a není jasné, na co čtyři měsíce využijí. Otazníky nad řeckým členstvím v eurozóně zůstávají.

Je stále víc patrné, že Řecko se svou nevýkonnou ekonomikou v eurozóně obstát nemůže. Jeho krize není cyklická, ale chronická. Státní dluh přes finanční injekce ze zahraničí a nařízený úsporný program narůstá a ekonomů, kteří se přiklánějí k názoru, že země by měla ve vlastním zájmu i v zájmu eurozóny jednotnou měnu opustit, trvale přibývá.

Jeden za všechny: "Je jen otázkou času, kdy všichni pochopí, že odchod (Řecka) představuje nejlepší strategii," řekl nedávno v rozhovoru pro stanici BBC bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan. 

Německý magazín Der Spiegel píše, že Evropská centrální banka bez ohledu na další vývoj připravuje scénář řeckého odchodu. A kdo ví, zda řecká vláda už potajmu nezadává tisk papírových drachem.

Katastrofický film

Pokud by někdo o odchodu Řecka z eurozóny točil film, patrně by ho prošpikoval scénami demonstrací z ulic řeckých měst. Byla by na nich hořící auta, vyrabované banky a obchody, vlající modrobílé i rudé vlajky. Jaká však bude realita?

Pro většinu Řeků může být Grexit kalamitou. A pocítil by ho i „zbytek Evropy“, byť pro něj by byl mnohem méně bolestivý. Důvod je nasnadě: Řecko se podílí na výkonu devatenáctičlenné eurozóny pouhými dvěma procenty.

Návod, jak se s Grexitem vypořádat, podává poradenská společnost Capital Economics z Londýna v manuálu, který nazvala Leaving the Euro: A Practical Guide (Opouštění eura: Praktický průvodce). Před třemi lety s ním vyhrála prestižní Wolfsonovu ekonomickou cenu. Později ho ještě aktualizovala.

Studie upozorňuje na zvládnuté měnové odluky. Mezi ně řadí rozdělení Československa v roce 1993, na kterém se Češi a Slováci civilizovaně dohodli a na němž také spolupracovali. Proto dělení měny zvládli.

Řekové by podle Capital Economics národní měnu neměli zavádět po roztržce se státy eurozóny, ale po vzájemné dohodě. Pokud se s nimi shodnou na postupu odluky a nebudou si dělat naschvály, pak by se Helénská republika mohla vyhnout hyperinflaci (pochopitelně za podmínky uvážlivého tisku nové měny), nezvladatelným sociálním nepokojům a hromadnému odchodu investorů.

"Dobře připravený a řízený odchod Řecka může mít dokonce příznivý dopad na ekonomický vývoj země i států zůstávajících v eurozóně," píše se v manuálu Capital Economics.

Řecko by před odchodem vyhlásilo přechodné období, v němž by omezilo výběry z bank i pohyb kapitálu. K dohodnutému dni by zavedlo národní měnu (drachmu) a do ní převedlo svůj dluh. Na začátku by byl kurz eura k drachmě jedna ku jedné, po určité době by ho trh nastavil do rovnovážné hodnoty. Drachma by devalvovala.

Řekové by si vydechli, protože by smazali podstatnou část svého dluhu. Pro některé z nich by bylo zadostiučiněním, že vyběhli s věřiteli.

Přirozeně by však zdražily dovozy. O desítky procent by například stouply ceny pohonných hmot a léků.

Splakali by také věřitelé.Ti, kdo Řecku půjčovali v tvrdých eurech, by dostali měkké drachmy.

Capital Economics doporučil, aby věřitelé odpustili Řekům ještě před jejich rozlukou s eurem podstatnou část dluhu. To proto, aby rozsah devalvace nebyl zdrcující. Dluh by měl být snížen na 60 procent hrubého domácího produktu, což je třetina jeho nynějšího podílu (dluh řecké vlády dosahuje 322 miliard eur).

Vítězové a poražení

Obsáhlá studie Capital Economics obsahuje tabulku s vítězi a poraženými. Těmi druhými jsou zaměstnanci, kterým po zavedení drachmy porostou mzdy pomaleji než inflace, a Řekové závislí na dovozech. Do prvního tábora - mezi vítěze - se řadí vývozci a Řekové s majetkem v cizině.

Většina analýz z posledních měsíců předpokládá, že evropský bankovní a finanční sektor se s Grexitem vyrovná. Euro (a s ním i koruna) může oslabit, brzy se však vrátí na původní úroveň.

V letech 2011 a 2012 převládaly obavy z dominového efektu a šíření řecké nákazy do slabších článků eurozóny - Portugalska, Španělska a Itálie. Teď se analýzy přiklání se závěru, že řecký virus zůstane pod kontrolou. Vysvětlení je prosté: Podstatná část řeckýchdluhů se přesunula ze soukromého sektoru (bank) do sektoru veřejného (půjčky EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu), který ztrátu ustojí.

"Panika na trhu (během nejistoty, jak dopadnou rozhovory o prodloužení pomoci) nepřeskočila z Řecka na další země, které se dříve dostaly rovněž do dluhové krize. Riziko nákazy proto není velké," cituje německý denik Börsen-Zeitung analytika ratingové agentury Standard and Poor's Moritze Krämera.

A na závěr ještě k pomyslným vítězům Grexitu: Mezi nimi se mohou objevit i čeští turisté mířící do Řecka. Slabá drachma jejich dovolenou výrazně zlevní. Měli by ji však plánovat pouze v případě, že se země na jihu Balkánu nebude zmítat v sociálních nepokojích a bude v ní fungovat doprava, elektřina i zásobování potravinami.

Na to by si ale dnes málokdo vsadil.

Tagy: Řecko Evropská unie řecký dluh řecká politika

Zdroje: Vlastní