Předpovídat cokoliv pět, deset natož 25 let dopředu je ošemetnou záležitostí. Odborníci z odborníci z americké společnosti Johnson Controls ve své předpovědi 'Smart Workplace 2040: The Rise of the Workspace Consumer' proto hned v úvodu upozorňují, že jejich predikce stojí na osmi předpokladech:

• Pracovní prostředí nebude geograficky omezeno pouze na jedno místo (práci bude možné vykonávat z domu, během cesty do zaměstnání atd.)
• Město je jedno velké hřiště (fitness, práce, odpočinek, zábava…to vše se bude nacházet maximálně 20 km od domova)
• Veškerá práce se přenese do takzvaných kampusů
• Dojíždění nebude nutné (pokud ovšem nebude potřeba jednání z očí do očí)
• Spolupráce mezi zaměstnanci bude probíhat pouze virtuálně
• Technologie bude základem společnosti
• Stále častěji bude využíváno například flexibilní pracovní doby
• Všechny projekty budou mít na starosti týmy speciálně vybraných odborníků

Jak tedy bude takový pracovní den roku 2040 vypadat?

Vše začíná v takzvaném "úlu", tedy u vás doma. V místě, kde získáte všechny informace potřebné pro úspěšný start vašeho dne.

Přirozeně, že všechny byty roku 2040 jsou "inteligentní", a proto ožívají, ještě než se vůbec probudíte. Dokonce se budou schopny přizpůsobit vaší aktuální náladě tak, abyste se před odchodem cítili fajn. Na základě analýzy vaší nálady a nutričních hodnot uzpůsobí osvětlení bytu a připraví vhodnou snídani. Byt budoucnosti také ví, v kolik byste měli ideálně do práce odcházet, a proto vám včas zavolá váš pHive (samořídící automobil).

Během cesty se tak budete moci připravit na všechna jednání a všechny činnosti, které vás během pracovního dne čekají, aniž byste se museli starat o detaily jízdy (jestli bude kolona, zda se do práce dostanete včas).

Díky instantnímu připojení k internetu budete moci za jízdy začít pracovat a komunikovat s kolegy. Z pHive se tak stane vaše pojízdná kancelář (ať už se bude pohybovat po souši nebo ve vzduchu), která vás zaveze do takzvaného Eco Campusu.

Eco Campus nahradí tradiční kancelářské budovy a továrny. Můžeme na něj nahlížet jako na město ve městě. Přestože to bude stále místo, kde lidé pracují a schází se k jednáním, bude spíše než komplex kanceláří připomínat svou filosofií Disneyland.

Proč právě ten? Stejně jako je plocha Disneylandu rozdělena na různé "světy", tak i v Eco Campusu budou různé budovy sloužit k rozdílným účelům. Na každém kroku vás bude doprovázet virtuální "asistentka" podobná známé Siri od Applu či Cortaně od Microsoftu.

Inteligentní pracoviště roku 2040 | zdroj: Johnson Controls

Po chodbách a chodnících se budou prohánět roboti zajišťující základní provoz Eco Campusu. Je toho na vás v práci moc? Potřebujete si od stále propojeného světa odpočinout? Právě pro vás je v komplexu i kavárna s prozaickým názvem Faraday.

Sofistikovaná kavárna budoucnosti se od ostatních budov liší jedním podstatným detailem – je plně odpojena od online světa. Najíte se tam a odpočinete si, ale k internetu se nepřipojíte. 

Možnost být chvíli "offline" bude ve světě budoucnosti považována za luxus. Faraday tak bude sloužit jako úniková zóna před přívalem informací, které se na vás ze všech stran díky neustálému připojení pohrnou.

Po práci bude na čase se vydat domů. A jak jinak se v budoucnu dostat zpátky do vašeho "úlu", než futuristickou personalisovanou dopravou.

Warp Workspace by se dala označit jako doprava na steroidech. Bude zahrnovat jak možnost cestovat po zemi, tak vzduchem. Jejím základem bude předplacená služba, která bude nabízet mnoho různých druhů vylepšení vaší cesty.

Například pokud si připlatíte, z práce vás vyzvedne luxusnější dopravní dron. Díky jeho neustálému připojení k internetu budete mít přístup do obrovských filmoték, hudebních i knižních knihoven, ale i k různých relaxačním programům, které vám během cesty domů pomohou hodit celý náročný pracovní den za hlavu.

Vypadá to, že nás podle předpovědi Johnson Controls čeká za pouhých 25 let svět plný propojených věcí a zařízení, která se budou snažit maximalizovat naši pracovní efektivitu.

K dosažení tohoto stavu je však ještě překonat řadu technických, právních i sociálních překážek. Například vytvoření dostatečně velkých přenosových kapacit internetových vysílačů, zvýšení kapacity baterií, zodpovězení otázky: Kdo bude mít dohled nad všemi daty, které o nás tato zařízení budou sbírat.

Ale především, jsme jako společnost připraveni být stále online a k zastižení?