Proti stanovisku Rady hlasovali pouze radní Ivana Levá a Michael Hauser. Ten již v předchozí debatě o bonusu pro generálního ředitele ČT za rok 2015 zpravodajství ČT kritizoval.

"Došlo k upozaďování podstatných informací při zpravodajství o dění na Ukrajině. Nedostatečně byly pokrývány příčiny uprchlická krize a ve zpravodajství o dění v Řecku byl vytvářen jednostranný obraz Syrizy jako krajně levicové strany," shrnul Hauser, který patří k pravidelným kritikům zpravodajství ČT.

"Zpravodajství je vystavováno systematickému a tvrdému tlaku propagandy, která se snaží dehonestovat práci ČT jako celku a zejména zpravodajství," oponoval například radní Zdeněk Šarapatka.

Další diskuse k obsahu rozsáhlé stížnosti, ani odpovědi Rady ČT, se již na zasedání nevedla. “Rada posuzuje to, zda došlo k porušení kodexu a zákona o České televizi. K porušení nedošlo,” vysvětlil místopředseda Rady ČT Richard Hindls.

Stížnost zahrnovala rozbor zpravodajství ČT za období dvou let: od 1. února 2014 do konce ledna tohoto roku.

Analyzovala nejen vysílání jednotlivých pořadů, ale i článku a veřejné debaty, v nichž vystupovali redaktoři České televize. Detailně se například věnovala způsobu referování o anexi Krymu, o sestřelení letadla MH17, bojích na východní Ukrajině a řadě dalších témat.

V textu stížnosti anonymní autoři nešetřili slovy jako "ČT nedoložila, ignorovala, nepravdivě tvrdila, důsledně bagatelizovala, vytvářela dojem, řádně neinformovala, bez důkazů a v rozporu s fakty".

Řešení stížnosti na vysílání České televize jsou běžnou součástí jednání Rady ČT. Řada z nich se v poslední době týká právě zpravodajství spojeného s Ruskem. Pětisetstránkový elaborát se ale běžným stížnostem vymykal.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky