Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 12°C Polojasno

Prvnímu premiérovi Československa při atentátu zachránila život souhra šťastných náhod

Prvnímu premiérovi Československa při atentátu zachránila život souhra šťastných náhod
Karel Kramář se před 103 lety dočkal nepříjemného překvapení. Měl však štěstí. | zdroj: Profimedia.cz

Před 103 lety se na Pražském hradě odehrálo drama se šťastným koncem. Jeho aktéři byli mladík Alois Šťastný a první československý premiér Karel Kramář. Šťastný spáchal na politika atentát, pokus ale díky zvláštním náhodám nevyšel. A se zbraněmi se mladému atentátníkovi nedařilo ani později.

Osmý leden 1919. Československá republika je ještě v plenkách. Zdá se, že předseda vlády Karel Kramář má běžný pracovní den. U jeho kanceláře na Pražském hradě však čeká osmnáctiletý Alois Šťastný. Mladík se toho dne pokusil dostat ke Kramářovi na audienci, ale neohlásil se. Počkal však na chodbě a doufal, že se mu s politikem podaří setkat.

Kramář se toho odpoledne při odchodu na jednání vlády rozhodl, že se Šťastným přece jen na chodbě krátce pohovoří. To se mu však málem škaredě vymstilo. Šťastný, který sympatizoval s komunistickou ideologií, totiž vytáhl zbraň a vystřelil. Trefil se Kramářovi přímo do hrudi, štěstí však stálo na straně politika.

Život mu totiž zřejmě podle některých zachránilo a od vážného zranění ho bezpochyby uchránilo kožené pouzdro na cvikr v náprsní kapse. Jiní uváděli, že to byla kapsa, v níž měl složené listiny a také peníze. Střelu také zbrzdil těžký kabát a kulka se zřejmě odrazila i od přezky šlí. Skončila v jiném místě Kramářova kabátu, aniž by kohokoliv zranila. Šťastný tedy vystřelil podruhé, tentokrát však kulka ze zbraně nevyšla vůbec. Pokud by ale Kramář Šťastného přijal ve své pracovně, a tudíž i v lehčím oděvu, bylo by zřejmě po něm. V Praze se prý později vtipkovalo, že Kramářova peněženka je tak naditá, že mu zachránila život.

Po nepodařených výstřelech Šťastného zpacifikoval Kramářův tajemník a bývalý voják František Schröder. Ukázalo se, že Šťastný na premiéra vypálil z bubínkového revolveru zvaného Bulldog, který si nabil jen dvěma náboji. Ten druhý byl navíc nekvalitní střela. Šťastný prý chtěl Kramářovi zabránit, aby odjel na mírovou konferenci. Měl mu také za zlé jeho kritiku bolševiků v Rusku. Atentátník se tak rozhodl bojovat za revoluci, nakonec však putoval za mříže.

A s ním i jeho komplic, teprve sedmnáctiletý Vladimír Gregor, který zbraň opatřil. Pozoruhodné je pak to, že Kramářem sice událost otřásla, ještě v den atentátu však prý pokračoval v práci.

Krátký pobyt ve vězení

Co měli vlastně tito vejlupci za sebou? Šťastného otec byl člen národněsocialistické strany a synův útok ho prý velmi zasáhl, byť se ho snažil zlehčit jako mladickou nerozvážnost. Šťastného už dříve vyhodili z obchodní akademie kvůli chování a prý i kvůli tomu, že dával přednost politice před studiem. V době atentátu pracoval jako písař.

Gregor žil jen s matkou, otec je a další tři Vladimírovy sourozence opustil. Studoval - a po nějaký čas prý velmi úspěšně - Malostranskou reálku, ale také dával čím dál větší přednost politice a vyznával ideu komunismu.

Oba mladíci byli odsouzeni v červnu 1919. Šťastného potrestal soud osmi lety těžkého žaláře za zločin nedokonané vraždy, Gregor dostal čtyři roky za vzdálenou spoluvinu na nedokonané vraždě. Při vynesení rozsudků se údajně usmívali - a do dvou let byli venku. Šťastný díky tomu, že mu prezident Masaryk udělil milost poté, co mladík napsal Kramářovi omluvný dopis a projevil lítost. Gregor lítost neprojevil, ale trpěl zdravotními problémy. O několik let později zemřel v důsledku těžké duševní choroby.

Netrefil se ani napotřetí

To Šťastný žil dobrodružnějším životem. Nějakou dobu se sice živil jako instalatér, v roce 1922 se ale vydal do Ameriky a žil prý i na Filipínách. V Československu ostatně neměl moc dobrou perspektivu, vedle špatné pověsti nesložil ani maturitu. Domů se vrátil v druhé polovině 20. let a pustil se do agitace pro národní socialisty, proti čemuž brojil pravicový tisk, levicový se naopak Šťastného částečně zastával. Nakonec bylo vyhověno Šťastného žádosti o vymazání jeho útoku na Kramáře z trestního rejstříku.

Mimochodem, Kramář šťastně unikl smrti hned dvakrát. V roce 1915 byl kvůli své odbojové činnosti odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Později mu byl trest v důsledku amnestie císaře Karla I. zmírněn a nakonec se, opět díky amnestii, už v roce 1917 dostal na svobodu. Zemřel v roce 1937 ve věku 76 let.

Také Šťastný unikl smrti zvláštní náhodou. Ve 20. letech se pokusil o sebevraždu - chtěl si prostřelit hlavu. Trefil se však špatně. Na čele mu zůstala výrazná, hluboká jizva, ale údajně neměl žádné další vážnější následky.

Zdroje:
Vlastní, iRozhlas, Martina Lustigová - Karel Kramář