Dnes je čtvrtek 13. května 2021., Svátek má Servác
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Proti lesním požárům ve Španělsku nasadí biologické zbraně: Zubry

Proti lesním požárům ve Španělsku nasadí biologické zbraně: Zubry
Zubři jsou ideální zahradníci, křoví likvidují s radostí a zdarma. | zdroj: Profimedia

Lesní požáry se ve Španělskou stanou brzy každoroční realitou, stejně jako v Kalifornii nebo Austrálii. Úřady a ekologové proto hledají způsob, jak plamenům co nejvíce ztížit jejich cestu. Ideálním řešením se zdají zubři - spasou křovinatý podrost a ještě se podpoří jejich opětovný návrat do přírody.

Teploty pomalu začínají stoupat a Španělsko se chystá na další léto plné lesních požárů, které za posledních deset let zničily zhruba 741 tisíc hektarů lesa. V loňském roce oheň sežehl podle vládních odhadů 45 tisíc hektarů a o rok dříve 60 tisíc hektarů. 

Mezi faktory, které přispívají k nárůstu počtu španělských lesních požárů, patří klimatické změny a vylidňování venkovských oblastí, řekla Mónica Parrillová, která vede kampaň Greenpeace proti lesním požárům. Zároveň ve Španělsku klesá chov ovcí, a země tak nemá žádné větší býložravce spásající lesní podrost, který lesní požáry sytí.

A to je chvíle, kdy na scénu vstupují zubři evropští. Ti sice byli ve Španělsku vyhubeni před 10 tisíci lety, ale nyní jejich počty stoupají díky programům s cílem vrátit do přírody původní druhy zvířat. Fernando Morán, veterinář, který ve Španělsku vede Evropské středisko pro záchranu zubrů, popisuje tohoto evropského bratrance amerického bizona jako „živou sekačku na trávu“.

Spasou křoví a vyroste tráva

Zubři váží až 1000 kilogramů a denně zkonzumují zhruba 30 kilogramů vegetace. Tu tvoří přibližně z 30 procent dřevitá vláknina a zbytek představují listy a výhonky.

„Zubr evropský zajistí okamžitou biodiverzitu,“ řekl Morán. „Vyčistí husté části lesa, takže dovnitř pustí světlo a v podrostu místo křoví a zákrsků poroste tráva. Tím jednak sníží riziko požárů, a navíc prospějí řadě dalších druhů, kterým poskytnou potravu a volnost pohybu,“ dodal.

Fosilní nálezy a jeskynní malby naznačují, že se zubr proháněl po Pyrenejském poloostrově odhadem 1,2 milionu let, než byl vyhuben. Zubři ale dál žili na řadě míst v Evropě, dokud nebyl poslední volně žijící kus zastřelen v roce 1917 v Polsku a o deset let později v Rusku.

Zhruba 50 jedinců přežilo v zajetí a všech 8400 zubrů evropských, kteří nyní žijí, jsou potomky pouhých 12 z nich. Ve Španělsku je 18 středisek odchovávajících zubry a během posledních deseti let tu zvýšili jejich počet z 22 na 150 kusů.

Ideální zahradníci

Na lesní inženýry podle Morána udělal dojem už první projekt, v jehož rámci bylo v roce 2010 vypuštěno sedm zubrů na 20hektarovou plochu dubového lesa. Zubři se tu postarali o lesnickou práci. Čistili podrost, a dokonce nechávali růst rovné semenáčky, zatímco ohnuté spořádali – možná proto, že k ohnutým mají lepší přístup. Podobné manuální čištění lesa stojí asi 3000 eur (asi 77 800 korun) za hektar – a zubři ho provádějí zadarmo.

Zubří střediska nedostávají žádnou vládní podporu a fungují díky darům a dobrovolníkům. Protože jsou zubři evropští už tak dlouho vyhubení, španělské úřady je neuznávají jako ohrožený druh a neposkytují na jejich ochranu žádné finance. Stejně je to v řadě dalších zemí v Evropské unii, uvedl Morán. Polsko a Rumunsko jsou jediné země EU, které mají státem dotované zubří programy.

Ve Španělsku je navíc zatím nelegální vypustit zubry do volné přírody, protože nejsou uznáváni jako původní druh. Všechny programy se proto mohou odehrávat jen na soukromých pozemcích nebo v uzavřeném prostoru národních parků. Zubři musí mít majitele, kteří jsou za ně zodpovědní.

„Podporujeme a pomáháme majitelům půdy, kteří mají zájem pustit se do projektu se zubry. Je to dobré pro půdu, ušetří jim to peníze, a navíc to povzbuzuje ekoturistiku,“ uvedl Morán.

Zdroje: