Podle ekonoma Petra Sklenáře není systém v USA a u nás příliš srovnatelný, ale k reformám sahá téměř celá kontinentální Evropa.

Vzorem pro reformy, které jsou u nás za vlád Topolánka a Nečase bez ohledu na rostoucí odpor veřejnosti prosazovány, se stala americká cesta. Proto je podle sociologa Jana Kellera škoda, že koaliční politici, kteří nás obden varují před cestou do Řecka, jsou tak zamlklí, mají-li se vyjádřit k současné ekonomické situaci Spojených států. 

„V podstatě se po nás chce, abychom s více než dvacetiletým zpožděním kopírovali americkou cestu. Počátkem osmdesátých let, když začínal v úřadu Ronald Reagan, přicházejí američtí konzervativci s revolučními inovacemi," poukazuje Keller v komentáři pro deník Právo na snižování daní pro nejbohatší skupiny, tlak na stagnaci příjmů zaměstnanců, zatěžování středních vrstev a osekávání sociálních výdajů.

Talentovaný chemik by musel rozesílat složenku s třičtvrtěmilionem

„Dělají tedy přesně to, co naše dvě poslední pravicové vlády. Výsledek: federální dluh Spojených států vzrostl na čtrnáctinásobek a stále se zvyšuje," uvádí Keller s tím, že pokud by nějaký talentovaný chemik začal rozesílat Američanům poukázky na zaplacení státního dluhu, vyšplhala by se dlužná částka na osobu v přepočtu na více než tři čtvrtě milionu korun.

Sociolog k tomu navíc dodává, že se tak stalo navzdory tomu, že bylo v USA zavedeno dvoutřídní zdravotnictví, ke kterému také my směřujeme, že bylo obrovsky zpoplatněno vysokoškolské vzdělání a že penzijní systémy nebyly v režii státu, ale fungovaly (či spíše nefungují) tak, jak o to usilují i naši čeští reformátoři.

Zkratka do Řecka vede přes Spojené státy

Podle Kellera by člověk musel být hodně naivní, anebo hodně pravověrný, aby uvěřil, že se vyřeší něco tím, že USA vydají o dva až tři tisíce miliard dluhopisů navíc. „Pět procent nejbohatších zůstane dále prakticky nezpoplatněno, zbylé sociální služby budou na kost osekány. Finanční Kolumbové jen objevili novou zkratku na cestě do Řecka. Vede přes Spojené státy," domnívá se sociolog.

„Není to příliš srovnatelné. Systém ve Spojených státech byl úplně jiný než kontinentální. Například za školství se tam platilo vždy, také zdravotnictví bylo individuální záležitostí a změnil ho až Obama, když v minulém roce prosadil přelomovou zdravotní reformu," reaguje pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom finanční skupiny Atlantik, člena skupiny J&T Finance.

Osekávání sociálních výdajů je nutností pro celou Evropu

Paralelu vidí ve snižování daní pro vysokopříjmové skupiny, ale připomíná základní myšlenku tohoto kroku. „Když je daň příliš vysoká, tak plátci buď utečou jinam, nebo hledají nejrůznější možnosti optimalizace daně, zatímco při nižších sazbách už je pro ně jednodušší a levnější je platit," odvolává se Sklenář na Reaganovu dobu, kdy se při nižších sazbách vybralo na daních více než v předchozích letech, kdy byly sazby daně vyšší.

Osekávání sociálních výdajů se podle ekonoma stalo nutností, protože společnost stárne. To není jen záležitost Česka, ale celé kontinentální Evropy. „Dnes všichni vychvalují výkony německé ekonomiky, ale základem tohoto úspěchu jsou reformy, které se tam prováděly před pěti šesti lety. Tehdy byly pod velkou palbou kritiky, ale nakonec na nich všichni vydělali, čehož důkazem je výkonná ekonomika a nejnižší nezaměstnanost od sjednocení Německa," říká Sklenář.