Stále však zaostávají za dodávkami elektřiny z uhelných elektráren. Vyplývá to ze zprávy nezávislého klimatického institutu Ember.

Celkem 27 zemí unie vyrobilo v červnu a červenci ze solárních panelů téměř 39 terawatthodin (TWh) elektřiny. To bylo o 10,9 TWh více než v roce 2018.

Nový rekord zaznamenalo také osm zemí EU - Estonsko, Německo, Maďarsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko a Španělsko. V sedmi zemích EU pak měla v červnu a červenci solární elektřina na celkové výrobě elektřiny podíl více než deset procent, nejvíce to bylo v Nizozemsku, a to 17 procent. Největšími producenty v EU pak byly Německo, Španělsko a Itálie.

Celková výroba ze solárních panelů však zaostává za dodávkami elektřiny z uhlí, která měla v červnu a červenci na celkové produkci elektřiny podíl 14 procent. V Maďarsku v letních měsících poprvé překonala výroba elektřiny ze slunce výrobu z uhlí. Loni se tento milník podařilo překonat Řecku a Portugalsku a před několika lety také Nizozemsku, Itálii, Francii, Španělsku, Rakousku a Belgii.

V Maďarsku se letos v červnu a červenci podíl produkce solární elektřiny zvýšil čtyřnásobně ve srovnání se stejnými měsíci roku 2018. V Nizozemsku a Španělsku se zdvojnásobil. V Estonsku podíl vyskočil z téměř nuly na deset procent a v Polsku rovněž z téměř nuly na pět procent.

Evropská komise v rámci balíčku klimatických politik stanovila prozatímní cíl, aby EU do roku 2030 zvýšila podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na 40 procent z téměř 20 procent v roce 2019. Do obnovitelných zdrojů patří výroba ze slunce, větru a biomasy.

Dodávky elektřiny ze slunce v EU v letech 2019 a 2020 rostly v průměru o 14 TWh ročně. Letos by měl být tento růst stejný. Pokud však chce EU splnit klimatické cíle měl by se růst produkce zdvojnásobit na 30 TWh, napsala agentura Reuters.