"Když jsem do té firmy nastoupil, mohl jsem si vybrat jen pět dní dovolené za rok, protože taková tam panovala kultura," říká I Tuk-su. "Kdyby nějaký nováček požádal o víc dovolené než těch pět dní, pak by si ostatní mysleli, že je buď šílený, anebo že mu vůbec nezáleží na jeho nadřízených," vzpomíná I Tuk-Su.

Někteří zaměstnanci se chtějí zavděčit šéfům

Právě touha zavděčit se nadřízeným je podle jeho názoru důvodem, proč jeho kolegové byli ochotní zůstávat v práci dlouho do noci, i když ve skutečnosti neměli nic na práci. "Prostě jenom seděli na židli, pozorovali nadřízeného a mysleli si: 'Jak dlouho to ještě potrvá, než odejde z kanceláře?'," dodal.

Tato skutečnost by do jisté míry mohla vysvětlit, proč jihokorejská produktivita práce zůstává relativně nízká, i když Jihokorejci mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří k těm, jejichž občané odpracují nejvyšší počet hodin - v loňském roce to bylo průměrně 2057 hodin na jednoho zaměstnance.

Kolik času tráví Korejci v práci

Pro srovnání například ve Spojených státech průměrný zaměstnanec strávil v zaměstnání v loňském roce 1789 hodin. (V Česku podle statistik připadá na jednoho zaměstnance průměrně 1772 odpracovaných hodin ročně a v ekonomicky velmi silném Německu lidé ročně v průměru odpracují pouze 1388 hodin)

V posledních letech jihokorejská vláda opakovaně probírala způsoby, jak zlepšit život zaměstnanců omezením počtu hodin, které mohou za týden odpracovat. Přesto ale příliš dlouhá pracovní doba zůstává nejběžnější a nejčastější příčinou stížností, s nimiž se zaměstnanci čím dál tím víc svěřují na internetu.

Korejci se raději svěří internetu

Online si podle expertů dovolí ventilovat i věci, které by jim "příliš zdvořilá pracovní kultura" zabránila například říct jejich nadřízeným.

Mnoho Jihokorejských mužů si vypěstuje během povinné vojenské služby hierarchický pohled na společnost, a ten pak přenášejí na pracoviště. A v jeho důsledku mají pocit, že svému šéfovi nikdy nemohou říct "ne".

Toto přesvědčení sahá i mimo kancelář či jiné pracoviště - například do barů, jako je ten, který nyní provozuje I. "Pokud šéf týmu rád holduje alkoholu, pak se k němu jeho lidé pravidelně připojují při pitkách," řekl I.

"A to i v případě, že pro pití či oslavování nemají žádný důvod," dodal s tím, že jemu, jako zkušenému barmanovi, nemusí nikdo vyprávět, jak dokáže jedna kocovina zatočit následujícího rána s produktivitou práce.