V sobotu minulý týden před přehlídkou ohňostrojů na festivalu Ignis Brunensis u Brněnské přehrady sedmatřicetiletý Ukrajinec pobodal dva lidi. Romský mladík v nemocnici zemřel. Událost u části Romů vyvolala rozhořčení a protiukrajinskou reakci. Policie podezřelého na místě zadržela, v úterý soud muže poslal do vazby.

Tuto sobotu se v centru Brna sešlo asi tisíc lidí, původně ohlášené pietní shromáždění se změnilo v protivládní demonstraci. Někteří lidé kromě vlády kritizovali i její přístup k běžencům, kteří z Ukrajiny uprchli před ruskou agresí. Skandovali například „My je tady nechceme“, prohlašovali také, ať se na Ukrajinu vrátí bojovat. Jozef Daniel, ředitel iniciativy Brno tým, která shromáždění zorganizovala, princip kolektivní viny odmítl.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je důležité, aby napadení policie vyšetřila bez vnějších tlaků a aby byl viník potrestán.

Brněnskou demonstraci kvůli smrti Roma nepovažuje Pavel za šťastnou

Pavel zdůraznil, že záležitost je potřeba posuzovat s chladnou hlavou, emoce jsou podle něj zjitřené na všech stranách. Je nutné jednoznačně odsoudit jakýkoli akt takového násilí a zároveň důsledně vyšetřit, co se vlastně stalo, uvedl prezident. „Jsou některé okolnosti, které hovoří o tom, že to nebylo černobílé, že je potřeba, abychom měli jasný obrázek,“ řekl. „Ale to nijak nesmazává fakt, že došlo k zabití nebo k vraždě, podle toho, jak to bude nakonec posouzeno, a z toho musí být vyvozeny jednoznačné důsledky včetně trestu. A to bez ohledu na to, kdo byl účastníkem,“ doplnil.

Podle prezidenta je potřeba nepaušalizovat a nedělat z věci národnostní nebo rasový problém. Řekl, že demonstraci, kterou svolala romská komunita v Brně, nepovažuje za úplně šťastnou. „Protože některá vyjádření nepomohla ani romské komunitě ani objektivnímu pohledu na situaci,“ řekl. Ocenil naopak přístup organizace Romea nebo vládní zmocněnkyně Fukové na shromáždění v Praze, který podle něj směřoval k tomu, aby byla věc posouzena realisticky a nebylo vyvoláváno napětí.

Rakušan v následné diskusi v Partii CNN Prima News řekl, že je potřeba dokázat české veřejnosti, že policie je schopna ji před kriminálníky chránit. Viníka je podle něj potřeba potrestat, ať je jím kdokoli. Policisté podle něj odvádějí profesionální práci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že politici by neměli situace využívat a podporovat nenávist ve společnosti. Podle místopředsedkyně sněmovny Kláry Dostálové (ANO) měla být ale reakce vlády po incidentu rychlejší, aby lidé nezískali pocit, že se některé skupině nadržuje. 

Pavel odmítl, že by vyzýval ke sledování všech Rusů na území ČR, máme k nim ale být obezřetní

Prezident Pavel v Partii Terezie Tománkové dále odmítl, že by vyzýval ke sledování každého ruského občana na území České republiky. Bezpečnostní složky by podle něj měly sledovat, co se v ruské komunitě děje. Pavel nutnost přísnějšího sledování Rusů zmínil v rozhovoru, který Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) publikovalo ve čtvrtek. Situaci Pavel přirovnal k „přísnému dohledovému režimu“, v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech.

„Já jsem použil termín monitorování zpravodajskými službami a možná bych ho měl vysvětlit. Monitorování neznamená sledování každého jednotlivého ruského občana. Znamená to plošné sledování toho, co se v komunitě děje, a reagování na rizikové faktory chování, protože to je opatření, které má za cíl sledovat bezpečnost našich občanů,“ řekl Pavel. Zmínil výbuch muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.

Pavel také zopakoval, že Rusko vede agresivní válku a „otevřeně popírá platnost mezinárodních pravidel a práva“. „Je zemí, která nás označuje za svého nepřítele. Zemí, která ústy svých nejvyšších představitelů vyhrožuje ostatním zemím vojenskými údery včetně použití jaderných zbraní. Je zemí, která u nás spáchala teroristický akt. A to jsou všechno důvody, které by nás měly vést k tomu, abychom byli obezřetní k ruským občanům žijícím na našem území,“ uvedl prezident.

Pavlova mluvčí Markéta Řeháková už v pátek pro (RFE/RL) odmítla, že by prezident vyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování. Přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou „rizikové faktory“, uvedla v prohlášení.

Cílem odkazu na japonské občany žijící v USA za druhé světové války bylo ukázat, že „restriktivní opatření vůči občanům nepřátelských zemí nejsou ničím novým a byla přijímána i v minulosti, i když tvrdším způsobem“, napsala Řeháková. Prezident neřekl, že by taková opatření měla být přijata nyní, a v žádném případě „neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování“, dodala mluvčí.