Porodnice v Charkově a Lvově uvádějí, že jejich počet se za několik posledních týdnů v důsledku stresu a zdravotních problémů těhotných žen zdvojnásobil nebo ztrojnásobil, napsala britská veřejnoprávní stanice BBC na svých internetových stránkách.

Předčasné porody

Polina přišla na svět v Charkovské oblastní porodnici s porodní váhou 630 gramů. Holčičky narozené v termínu přitom v průměru váží pětkrát tolik. Viktorija narozená začátkem března v porodnici ve Lvově, kam její matka utekla z Kyjeva, vážila 800 gramů. Ručička na váze u této dívenky, která má ještě sestru-dvojče, se nedávno přehoupla přes jeden kilogram.

Osudy těchto dívek, jedné uprchlice a druhé bojující o život ve městě bombardovaném ruskou armádou, ukazují, o čem musejí rozhodovat jejich maminky i lékaři, kteří je mají v péči.

Iryna Kondratová, ošetřující lékařka malé Poliny, řekla, že v Charkově se oproti normální situaci počet předčasných porodů zvýšil až třikrát a před termínem přichází na svět polovina dětí. „Infekce, nedostupná lékařská péče, špatná výživa: válka je rizikovým faktorem pro předčasné porody,“ uvedla.

V porodnici, kde pracuje, se už dříve mnoho dětí rodilo předčasně, protože řada maminek přicházela z Doněcké a Luhanské oblasti, tedy regionů zasažených konfliktem už od roku 2014. „V oblastech bojů ženy tráví mnoho času v přeplněných sklepech, kde jsou aktivní infekce. A také je pro ně těžší se dostat k lékařské pomoci, když ji potřebují,“ dodala lékařka.

Zatímco podíl předčasných porodů v charkovské porodnici vzrostl, celkový počet příjmů klesl, protože ženy kvůli válce z druhého největšího ukrajinského města prchají.

Ve Lvově na opačném konci Ukrajiny, kterému se tvrdší boje zatím vyhnuly, naopak gynekologicko-porodnická oddělení zažívají velký příliv pacientek. Matka Viktorije, Iryna Zelená, prchla z Kyjeva jen několik dnů před porodem.

„Odešli jsme kvůli intenzivnímu ostřelování,“ říká tato žena. „Neustále jsme byli v krytu,“ popisuje. Domnívá se, že stres, který zažila, přispěl k tomu, že se Viktorija a její sestřička Veronika narodily více než sedm týdnů před termínem.

russian shells damaged part of the maternity hospital in Kharkiv. Now more than 200 pregnant women, mothers and newborns sleep in the corridors of the shelter. And in the next ward in resuscitation rescue premature babies.
Photo: Markus Yam#StopPutinNOW pic.twitter.com/3ThqKm7fw0

— UkraineWorld (@ukraine_world) April 4, 2022

Olga Bogadizová je v šestém měsíci těhotenství a také čeká dvojčata. I ona utekla z Kyjeva, aby děti přivedla na svět na bezpečnějším místě, kde nejsou civilisté ostřelováni a kde neplatí zákazy vycházení. Trvalo jí tři dny, než se dostala do Lvova, a cestou strachy nemohla jíst ani pít.

Lékaři jí řekli, že zhubla o 3,5 kilogramu a že život jejích dvojčat je v ohrožení, protože se přestala vyvíjet. Nyní znovu začala růst a její pětiletý syn se při každé návštěvě v nemocnici vyptává, kdy se mu bráškové narodí. Olga je Ruska, její manžel je Ukrajinec.

„Je to Ukrajinka a zvítězí.“

Když ruské rakety začaly dopadat i na cíle ve Lvově, objevila se otázka, jak v takové situaci pečovat o miminka, jako je Viktorija a Polina. Charkovská lékařka Kondratová vypráví, že zdravotníci musejí zůstat se svými malými pacienty na jednotce intenzivní péče i během leteckého poplachu. „Šestisetgramové dítě nemůžete odnést do sklepa,“ podotýká. „Zůstáváme s dětmi i během bombardování a prožíváme ho s nimi,“ dodává.

„Předčasně narozené děti potřebují celou škálu lékařské péče a ve stále větší míře se tato péče musela přesunout do krytů, kde nejsou dostatečné hygienické podmínky ani potřebné vybavení,“ řekl mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) James Elder. „Útočit na nemocnice, bránit přísunu humanitární pomoci pro děti je jasným porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl.

Pro Irynu, maminku Viktorije, zvuk sirén představuje dilema. Viktorijina sestra, Veronika, už byla z jednotky intenzivní péče propuštěna a je s mámou na běžném oddělení. Když se rozezní sirény, Iryna ji odnáší do krytu, ale Viktoriju musí nechat v inkubátoru, protože je příliš zranitelná na to, aby se s ní manipulovalo. „Je to těžké, trhá mi to srdce na dva kusy. Vždycky si říkám, jestli je v pořádku, jak se asi cítí. Ale v této situaci nám nezbývá nic jiného než být silné,“ říká Iryna.

Lvovská nemocnice obložila některá okna pytli s pískem a vybavila podzemní kryt tak, aby do něj šlo odvézt i ty nejzranitelnější pacienty v inkubátorech. Nemocnice se během nynějšího konfliktu stávají terčem útoků a zaměstnanci lvovské nemocnice se obávají toho, co může přijít.

Zatímco za zdmi porodnic v ukrajinských městech zuří válka, miminka jako Viktorija a Polina svádějí bitvu o své vlastní přežití. Iryna hladí ručičku své dcery ležící v inkubátoru. „Je to Ukrajinka a zvítězí,“ říká tato žena odhodlaně o své holčičce.