Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022., Svátek má Květoslava
Počasí dnes -1°C Oblačno

Před čtyřiceti lety se narodilo první československé dítě ze zkumavky

Před čtyřiceti lety se narodilo první československé dítě ze zkumavky
Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky ve Fakultní nemocnici v Brně v porodnici na Obilním trhu Pavel Ventruba | zdroj: Profimedia

Se zvrtnutým kotníkem a sádrou na noze přiběhl před čtyřiceti lety lékař Pavel Ventruba na porodní sál ve Fakultní nemocnici Brno, kde žena porodila první dítě po umělém oplodnění v tehdejším Československu a v celé střední a východní Evropě. Ventruba ČTK řekl, že to byl chlapec a po porodu zavládla velká radost.

Od tohoto porodu uplynulo dnes 40 let. Od té doby vyhledalo centrum asistované reprodukce na Obilním trhu kvůli umělému oplodnění přes 10 000 párů, uvedl lékař Igor Crha.

Ventruba před 40 lety působil v týmu předního českého gynekologa Ladislava Pilky. „Už v roce 1979 jsem končil medicínu a chodil jsem na kliniku jako medik. On byl vedoucí mé práce a měl jsem tu možnost zapojit se do jeho týmu,“ připomněl Ventuba vznik centra asistované reprodukce v roce 1979.

První embryo po umělém oplodnění skončilo v roce 1980 potratem, v roce 1982 už bylo ale umělé oplodnění úspěšné. „Pacientka ležela celé těhotenství u mě na oddělení. Porod byl plánovaný na 4. listopadu, ale já jsem si předtím zvrtl kotník. Tak jsem byl ještě to dopoledne na chirurgii, kde jsem dostal sádru. S tou jsem doběhl na porodní sál, kde byla staniční sestra, profesor Pilka a já jsem to fotil,“ vzpomínal Ventruba.

Porod se podle něj odehrál v pořádku. „Narodil se chlapec a zavládla velká radost, protože už se vědělo, že to bude velká sláva,“ řekl Ventruba. Dodal, že žena ale nikdy nestála o zveřejnění své identity. Chlapec byl prvním narozeným dítětem po umělém oplodnění v Československu a také v celém tehdejším komunistickém bloku. První dítě z umělého oplodnění na světě se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii, byla jím Louise Brownová.

V Brně pak trvalo skoro další dva roky, než se dočkali druhého těhotenství z umělého oplodnění. „Tehdy jsme to dělali skoro na koleně. Neměli jsme možnosti jako na Západě. Neměli jsme léky, přípravky na stimulaci vaječníků, přístroje na kultivaci. Vše se vyrábělo svépomocí a úspěšnost nebyla tak vysoká,“ uvedl lékař.

Podle něj tehdy zhruba ze 100 párů u padesáti nastala situace, že žena neměla vajíčko, ze zbylých padesáti se podařilo otěhotnět deseti ženám, z nichž porodila jedna. Dnes se díky různým metodám zvýšil počet vajíček i úspěšnost při otěhotnění.

Klinika od devadesátých let nabízí zmrazení spermií a embryí, ale také oplození vajíček injekčním zavedením spermie nebo program na darování vajíček a embryí. V novém tisíciletí přidala výběr lepších spermií pomocí magnetu nebo monitorování embryí v inkubátoru. Podle Crhy za dobu existence vyhledalo centrum přes 10 000 párů. Sám na klinice působí přes 30 let a za tu dobu se mnoho změnilo. „Jenom my jsme se nezměnili a naše snaha pomoct každé dvojici. Je ale obrovský pokrok v přístrojích a technologiích. Na druhé straně vnímáme nárůst administrativy, která je nákladná a celý proces prodražuje,“ řekl Crha. Ventruba doplnil, že na začátku se náklady na umělé oplodnění pohybovaly kolem 15 000 korun, postupně se posunuly na 20 000 a nyní jsou kolem 30 000 korun. Záleží však na tom, jaké služby si daný pár vybere. Pojišťovna hradí několik pokusů umělého oplodnění ženám ve věku od 18 do 39 let. Starší si vše hradí samy.

Podle lékařky Lenky Mekiňové se nyní v centru ročně rozhodne pro umělé oplodnění asi 1000 párů. Z toho se až 60 procentům žen díky tomu podaří otěhotnět, část otěhotní jinou cestou. Úspěšnost podle lékařů záleží na počtu pokusů. Ventruba uvedl, že jedna cizinka absolvovala v různých zemích 15 neúspěšných pokusů, než se dostala do Brna. Zde podstoupila dalších osm pokusů, a nakonec měla dvě děti.

Velmi důležitým faktorem je ale také věk. Mekiňová uvedla, že ženy odsouvají těhotenství a zvyšuje se věk prvorodiček. Věk přitom hraje roli nejen z pohledu množství a kvality vajíček, ale také s ohledem na další nemoci a zdravotní stav partnerů. V ČR je věková hranice pro umělé oplodnění 49 let. Centrum se podle Ventruby už staralo o ženu, která pro umělé oplodnění čekala na plnoletost, na druhé straně ještě před stanovením věkového limitu otěhotněla po umělém oplodnění žena starší 50 let. Lékaři uvádějí, že s věkem klesá plodnost u žen i mužů. Podle Crhy se prokázalo, že každý rok věku se o procento zhoršuje u mužů koncentrace spermií.

Díky medikaci ale mohou mít ženy více vajíček. Lékaři ale oproti dřívějšku doporučují k transferu jedno embryo. Pokud dříve žena měla více vajíček a podařilo se je oplodnit, tak kvůli chybějící metodě zmražení lékaři transferovali tři i čtyři embrya. Podle Ventruby tak nastávala vícečetná těhotenství, která s sebou nesla mimo jiné větší riziko poškození plodu. Nyní ale mohou ženy nechat embrya zmrazit.

Mekiňová uvedla, že lékaři s pacienty prožívají jejich úspěchy i neúspěchy. „Dá se to brát jako poslání,“ řekla lékařka. Dodala, že každý lékař musí být s ohledem na situaci trochu psycholog. „Snažíme se vcítit do té dvojice a vyjít jim vstříc. Je to potom taková emočně výrazná situace, když se za námi staví s dítětem z porodnice nebo pošlou fotku,“ řekl Crha. Ventruba bere povolání i jako koníček. „Je pěkné, když vám pak přijdou přání na Vánoce. Některé děti potkáte ve městě a rodina se k vám zná. Dokonce se mi stalo, že jsem jednu paní potkal na Niagarských vodopádech, kde jsem byl s manželkou. Paní mi řekla, že její dítě ‚je moje‘. A vysvětlujte to pak manželce,“ zakončil s úsměvem Ventruba.

Zdroje: