Východní část Londýna kolem Whitechapelu a Spitalfields rozhodně nebyla koncem 19. století místem, kde by si člověk přál žít. Mezi poflakující se chudinu, zoufalce a ztroskotance patřila i Mary Ann Nicholsová (1845-1888).

Mary Ann neměla hezký život. Dcera londýnského zámečníka nikdy neopustila prostředí chudobinců a vývařoven, které byly pro East End typické. Během nevydařeného manželství porodila pět dětí. Na živobytí si vydělávala jako posluhovačka i příležitostná prostitutka. Díky tomu si alespoň mohla dovolit přespávat v penzionech, což bylo pro mnohé obyvatele rozlehlé metropole nedostupným luxusem.

První oběť bestiálního vraha

V noci z 30. na 31. srpna 1888 se Nicholsová zřejmě nemohla rozhodnout mezi postelí a alkoholem. Co díky letmým známostem s muži vydělala, stihla podle svědků okamžitě propít. Peníze na nocleh, který jí tehdy snad mohl zachránit život, byly v tahu. V pátek kolem půl třetí ráno ji viděli sice opilou pod obraz, ale pořád ještě živou. O dobrou hodinu později byla mrtvá. Ani smrt k ní nebyla milosrdná, o čemž svědčily četné řezné a bodné rány a modřiny po celém těle.

Mary Ann Nicholsová přesně odpovídala typu obětí, které po sobě neznámý vrah v následujících týdnech zanechával: Prostitutky kolem třicítky či čtyřicítky, podřezaný krk, zohavené tělo na obličeji a v oblasti břicha a genitálií a vykuchané orgány. Vraždy byly spáchány o víkendech či svátcích.

Týden po Nicholsové zemřela Annie Chapmanová. V jejím případě vrah odstranil část vnitřností. O tři týdny později zemřela Elizabeth Strideová. V tomto případě ještě tělo zohaveno nebylo, protože vraha s největší pravděpodobností někdo vyrušil. O necelou hodinu po ní ale Jack své krvelačné choutky ukojil na Catherine Eddowesové, která měla rozřezaný obličej a chyběla jí ledvina a děloha. Desátého listopadu pachatel pravděpodobně svou vražednou sérii ukončil. Toho dne byla v posteli nalezena mrtvá Mary Kellyová. Měla uřezané kusy těla, část jejích vnitřností ležela vedle ní na stole.

Zohavené tělo Mary Jane Kellyové, poslední oběti Jacka Rozparovače | zdroj: Profimedia

Všech těchto pět vražd lze s jistotou připsat Jacku Rozparovači, byť někdy býval spojován i s dalšími úmrtími. V tisku se v tomto ohledu objevilo plno divokých spekulací a častá kritika policie, která sice zahájila rozsáhlé pátrání, ale nemohla se hnout z místa.

Jack Rozparovač nebyl nikdy vypátrán

Policisté i noviny obdržely stovky dopisů s přiznáním. V psaní z 27. září 1888, zaslaném do Central News Agency, se odesílatel označil za pachatele a nazval se „Jack Rozparovač“. O pravosti dopisu sice panují značné pochybnosti, nicméně díky němu dostal neznámý vrah alespoň jméno.

Podezřelých bylo dost. Byli mezi nimi zločinci s dobrou znalostí prostředí, bývalí milenci, řezníci, lékaři nebo porodní báby kvůli svým anatomickým znalostem, svobodní zednáři, přistěhovalci, čarodějové nebo skupina anarchistů, kteří byli údajně pod vlivem ďábelského Rusa, jenž zároveň prováděl špionáž pro britskou vládu. Spekulace ohledně pravděpodobných pachatelů sahaly až do míst nejvyšších - do okolí samotné královny Viktorie. Za možného viníka byl považován její vnuk princ Albert Viktor nebo její osobní lékař William Gull.

Jack Rozparovač nikdy nebyl odhalen a dopaden. Před několika lety dospěli experti na základě analýzy DNA ze šátku zajištěném tehdy na místě činu k závěru, že vrahem byl s největší pravděpodobností polský Žid a vyučený holič Aaron Kosminski, který se do Londýna přistěhoval počátkem 80. let. Kvůli své chorobné nenávisti k ženám patřil už tehdy mezi podezřelé, ale nebyl proti němu dostatek důkazů.