Dříve narození si patrně vzpomenou na otřepané heslo z éry "reálného" socialismu "socialistickou výrobou k lepším zítřkům". A také na to, že ty zítřky byly horší a horší.

Staří proroci zmizeli, jenže vstali noví bojovníci za lepší zítřky. Tlačí nás k nim zákazy, dotacemi, regulacemi. Jednou tak můžeme být tam, kde bychom byli, kdybychom nechali u koryt komunisty…

Některé hloupé počiny vlád jsme naposledy shrnovali tady. Pokračujeme v nich a tentokrát přidáváme do výběru příkladů, jak (ne)bojovat za lepší zítřky, i cvoklé aktivisty:

Zdaníme vás, až zezelenáte

Po úspěchu zelených stran v květnových volbách do Evropského parlamentu politici v některých zemích starého kontinentu uvažují o dalším zdanění fosilních paliv. Německá vláda tak projednává uhlíkovou daň, která má Němce přimět, aby nespalovali fosil a místo aut se spalovacím motorem si pořídili elektromobily (anebo aspoň elektrokola, případně elektrokoloběžky).

Návrh daně, který předložila vládě ministryně životního prostředí, sociální demokratka Svenja Schulzeová, by měl dalekosáhlé důsledky. A to nejen v Německu, ale také v Česku, 17. spolkové zemi zakousnuté mezi Bavorskem a Saskem.

Schulzeová předpokládá, že od příštího roku se za tunu oxidu uhličitého (CO₂) bude v Německu platit 35 eur. To by ale byl jen začátek. Daň se má postupně zvyšovat. V roce 2030 by Němci za tunu skleníkového plynu platili téměř 180 eur. Přepočteno na litr nafty či benzinu o 57 centů (téměř o 15 korun) víc.

Na hlavě zahrádku, v garáži elektrokolo. Zelení mají zelenou | zdroj: Profimedia

A aby to Němci lépe strávili a spolupracovali, má jim vláda daň kompenzovat formou klimatického bonusu. Až stovku eur měsíčně dostanou ti, kteří svou spotřebu omezí. Tím by se emisní kolečko regulace-daně-dotace uzavřelo.

Důsledkem by ale byly vyšší náklady na dopravu, což by se odrazilo v cenách zboží i služeb. A vyšší ceny za německé zboží bychom pocítili také v Česku.

Osud daně je nicméně nejistý, protože politici z křesťanského bloku CDU/CSU si uvědomují, že tahle daň, byť ji navrhuje sociální demokratka, je antisociální. Zatímco bohatí si mohou dovolit auto do zásuvky, chudší na něj i s dotací sotva dosáhnou. A tak jim nezbývá než jezdit v káře se spalovacím motorem, do které tankují daněmi předražené palivo.

Právě to loni nadmíru důrazně připomnělo hnutí žlutých vest francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi.

'Kotlíková' dotace na třetí dítě

Premiér Andrej Babiš si fosilem hlavu neláme. Zato se chystá v Česku zvýšit porodnost. Razí plán, aby rodiny se třemi a více dětmi dostaly od státu příspěvek na nákup nového auta, do kterého se vejdou tři dětské sedačky. Má za to, že to vidina snáze dostupného většího auta Češky rozrodí.

Pošetilý je však už výchozí předpoklad, že o třetím dítěti rozhoduje v rodině benefit od státu. Z průzkumů vyplývá, že lidé zpravidla nepomýšlejí na početnou rodinu proto, že preferují vlastní kariéru, chtějí mít méně komplikovaný život a víc si ho užít. Kromě toho mají za zády zaopatřovací stát, který je ujišťuje, že se o ně postará ve stáří.

Koncept "peníze na auto za třetí dítě" vnukl premiérovi Aleš "Medúza" Juchelka, poslanec za ANO, který je členem neziskovky Hnutí pro život. Pozoruhodné na něm je i to, jak ho Juchelka a spol. chtějí financovat: z unijních fondů.

"Tak, jako třeba fungují kotlíkové dotace, které se přes krajské úřady dostanou přímo k jednotlivým žadatelům," pravil poslanec o motivačních dotacích pro rodiče.

Babiš, který dokáže podojit unijní fondy jako nikdo jiný, už pověřil Kláru Dostálovou, ministryni pro místní rozvoj, aby prověřila možnosti, jak na projekt vymámit peníze z Bruselu.

Že by společenstvo unijního prstenu platilo českým rodičům větší auta?

Nemnožit se, raději vymřít

Opačně než Babiš to vidí antinatalisté. Zastávají názor, že každý narozený člověk je předurčen trpět a působit utrpení okolnímu světu. Mít dítě je podle nich to nejhorší, co můžete pro planetu udělat.

Absurdita takového postoje vyniká při pohledu na demografická čísla. Z nich je patrné, že Evropa, jak ji známe, mizí, že páchá populační sebevraždu.

Z dat statistického úřadu Eurostat vyplývá, že Evropanky nerodí tolik, aby zachovaly populaci. Průměrná míra porodnosti v Evropské unii je 1,59 dítěte na ženu, Češky s 1,69 dítěte jsou mírně nad průměrem. (Za hranici zachování populace je pokládána hodnota 2,1 dítěte na ženu.)

Antinatalisté o sobě dávají vědět na sociálních sítích, pořádají konference. Jejich nejslyšitelnějším hlasem je belgický spisovatel Théophile de Giraud. Hlásá, že optimální by byla situace, kdyby lidstvo vymřelo.

zdroj: YouTube

Dokonce i britský královský pár Harry a Meghan se tím dal vykolejit a nedávno zvěstoval, že bude mít z ohleduplnosti k životnímu prostředí děti nejvýše dvě.

Co na to královna Alžběta II.? Důstojně mlčí.

Půjčte si, zaplatíme vám

Po poslední krizi srazily evropské centrální banky úrokové sazby k nule, na nulu, anebo až do mínusu. Myšlenka byla prostá: Když dáme firmám úvěr s nulovou sazbou, nebudou bankrotovat a lidé budou mít práci.

Na téhle politice vydělaly a dosud vydělávají vlády, které za své dluhy nemusí platit úroky. V některých případech věřitelé platili státu za to, že mu mohli půjčit, což se přihodilo i v Česku.

Hlavní úroková sazba Evropské centrální banky je už léta na mínus 0,4 procenta. Také sazby České národní banky zůstávaly dlouho u nuly. Důsledkem jsou neživostaschopné "zombie" firmy, které nebankrotují jen díky nízkým sazbám a levným úvěrům.

Lidé v takovém systému nejsou motivováni k tomu, aby šetřili a odkládali spotřebu. Nízké sazby je nutí, aby vše spotřebovali v přítomnosti a nemysleli na horší časy ani na penzi.

Nejnovější příklad šílené úvěrové politiky poskytuje Dánsko. Tamní finanční ústav Jyske Bank začal nedávno vlastníkům nemovitostí poskytovat hypoteční úvěr se zápornou úrokovou sazbou. Banka tedy platí dlužníkovi za to, že si od ní vypůjčí peníze na dům či byt.

Takové hospodářství se dá shrnout do klasikovy parafráze: Vymknuta z kloubů ekonomika šílí.