Normu, která se v Poslanecké sněmovně několikrát neúspěšně projednávala, pozměnil Kalousek prý takovým způsobem, aby vyhověl výhradám sociální demokracie. U ČSSD ale přesto nejspíš neuspěje.

Některé parametry

Takzvaná finanční ústava (zákon o rozpočtové odpovědnosti) obsahuje takzvanou dluhovou brzdu – celek opatření, který se aktivuje, když státní dluh dosáhne určité hodnoty. Dluhová brzda se má aktivovat ve chvíli, kdy státní dluh dosáhne 45 procent. Tehdy pouze vzniká kabinetu povinnost informovat o tom Poslaneckou sněmovnu.

Při 50 procentech už by ale vláda musela požádat poslance o vyslovení důvěry. Aktuální výše dluhu očištěného o dluhovou rezervu dle Kalouska činí 44,2 procenta. V rámci dluhové brzdy se například též automaticky musí začít přijímat úsporná opatření. Například omezit provozní výdaje nebo snížit platy poslancům a senátorům a zmrazit platy úředníkům. Kalousek je ale ochoten o parametrech ještě jednat.

Krok správným směrem

ParlamentníListy.cz se dotazovaly politiků, co si o návrhu myslí a zda by ho mohli podpořit. „Co si o tom myslím? Vůbec nic,“ odpověděl lakonicky poslanec ANO Martin Stropnický.

„Návrh není aktuální. Vláda spíš otevře otázku evropského fiskálního kompaktu než ústavní většiny pro Kalouskovu brzdu,“ říká místopředseda KSČM Jiří Dolejš. ČSSD totiž podporuje evropskou fiskální unii.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek není proti Kalouskovu návrhu: „Myslím, že je to krok správným směrem.

Škoda, že pan Kalousek tento princip po celou dobu, kdy byl u moci, odmítal

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa zákon nepodpoří. „Své důvody jsem uvedl při jednání v minulém funkčním období sněmovny. Návrhy bývalého ministra financí jdou mimo realitu a ukazují na odtrženost politiky TOP 09 od potřeb a priorit občanů této země,“ dodal Seďa.

„Návrh jsme neviděli, takže nemůžeme komentovat. V principu podporujeme dlouhodobě vyrovnané rozpočty. Nápad dát osobní finanční odpovědnost ústavním činitelům za špatnou práci je skvělý, škoda, že pan Kalousek tento princip po celou dobu, kdy byl u moci, odmítal,“ uvedl předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.

„Nepodpořil jsem zatím 11 státních rozpočtů. Jsem pro vyrovnaný a zodpovědný rozpočet, ale rozpočty nemají jen stranu výdajů, ale i příjmů. Jsem pro návrat k vyšší solidaritě, eliminaci korupce, lepšímu výběru daní a podobně. Toto však Kalouskův návrh neřeší. Nevidím důvod nést osobní zodpovědnost za špatná rozhodnutí a práci jiných,“ říká poslanec KSČM Miroslav Opálka.

Kalouskovská škodolibost

„Tento návrh je jak logický, tak populistický až kalouskovsky škodolibý. Škoda, že nebyl navržen již před lety. Zavazovat až nástupce vlastního hospodaření je minimálně netaktní. Nu cizí dítě se vždy vychovává snadněji než vlastní, že?“ uvádí poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Pan Kalousek měl možnost žádat o důvěru coby ministr několik let za propad ekonomiky díky neuváženým škrtům v rozpočtu, ale nikdy tak neučinil,“ reagoval poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.

Pokrytecký a populistický záměr

„Pan Kalousek zřejmě prochází velkým přerodem. Něco jiného říká a pravý opak dělal v praxi. Jeho návrhy v tomto směru nelze brát zcela vážně. Na realizaci navrhovaných záměrů měl jako ministr financí téměř dvě volební období a nepotřeboval k tomu ani finanční ústavu. Ale on v tomto směru neudělal nic. Naopak za jeho působení se státní dluh neustále zvyšoval a díky jeho asociálním reformám dosáhla ČR nebývalého hospodářského propadu a ekonomické krize,“ řekl poslanec ČSSD Richard Dolejš.

„Nyní, když přišel o moc, tak prozřel a chce budoucí vládě svázat ruce finanční ústavou. Je to pokrytecký a populistický záměr. Myslím, že naši ekonomiku a veřejný sektor pan Kalousek poškodil natolik, že by se jeho další experimenty neměly brát zcela vážně a rozhodně by neměly mít zelenou. O tom rozhodli lidé v mimořádných volbách, a proto je mandát stran bývalé vládní koalice tak slabý,“ dodal Dolejš.