Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Komentář: Poslanci 'makají' na svých platech. Víte, čím si je umí vyšperkovat?

Komentář: Poslanci 'makají' na svých platech. Víte, čím si je umí vyšperkovat?
Nedejte se mýlit, poslanec Jaroslav Foldyna se nerozčiluje nad výší svého platu | zdroj: Profimedia

Poslance a další z daní placené politiky by platy měly motivovat k tomu, aby svými rozhodnutími prospívali ekonomice. Ne k tomu, aby zadlužovali stát, jak to je dnes. 

Poslanci budou příští týden rozhodovat o růstu svých platů a také o růstu platů politiků v dalších ústavních funkcích.

Zákonodárci mají dvě základní možnosti: Buď růst platů přibrzdí, nebo mu nechají volný průběh. 

Mnohem užitečnější by však bylo změnit platový systém tak, aby byl průhlednější a politiky motivoval k hospodárnému nakládání s financemi.

Jak se platy poslanců počítají

Krátké opáčko: Platy poslanců, stejně jako platy ostatních ústavních činitelů, jsou dány zákonem a odvozeny od platů ve státní (nepodnikatelské) sféře v předchozím roce, tedy od platů úředníků, učitelů, vojáků, policistů….

K výpočtu základu jejich platů se používá koeficient, kterým se průměrný plat státních zaměstnanců násobí. Letos zákon pro poslance, senátory, členy vlády, premiéra a prezidenta předpisuje koeficient 2,5. To znamená, že základem pro výpočet jejich platů je 2,5násobek průměrného příjmu ve státním sektoru. Pro příští rok je stanoven koeficient 2,75.

Ze zmíněné platové základny se počítají platy politiků tak, že se násobí dalším koeficientem pro jednotlivé pozice. Například pro řadového poslance platí koeficient 1,08.

A proč mají platy politiků pomocí vyššího koeficientu růst výrazně rychleji než (beztak rychle rostoucí) platy zaměstnanců státu?

Za krize v roce 2010 vláda Petra Nečase (za souhlasu poslanců a senátorů) platy politikům v ústavních funkcích o pětinu snížila. K tomu je na čtyři roky zmrazila. Od roku 2015 pak zákon postupně zvyšuje platový koeficient na hodnotu 2,75, na níž byl před rokem 2010. Tato úroveň by od roku 2019 měla být stabilní.

Pokud by poslanci koeficient znovu nezmrazili, zvýšil by se jejich platový základ v příštím roce o 26 procent.

První vláda Andreje Babiše dospěla k logickému úsudku, že takový platový skok by na některé voliče působil jako červená muleta v rukou torera na býka. A tak kabinet předložil sněmovně návrh zákona, který koeficient ponechává na hodnotě 2,5 a zmrazuje koeficienty také u senátorů, členů vlád, premiéra, prezidenta.

Mnozí poslanci (a to i z Babišovy partaje) návrh své vlády chtěli tiše sprovodit ze světa. Jednoduše nesouhlasili s tím, aby byl projednán ve zrychleném režimu. Tím by ho do konce roku nestihli schválit senátoři a podepsat prezident. Nakonec ale čtyři desítky zákonodárců návrh vrátily do hry a vynutily si k němu mimořádnou schůzi.

Jak to vypadá v reálných číslech

Plat poslance je teď 75 900 korun. Pokud bude změna zákona schválena, zvýší se nad 80 000. V opačném případě poskočí nad 90 000.

Jenže pozor! To je jen základ. Výsledný příjem poslanců je o desítky tisíc vyšší, poslanci si ho dokážou vylepšit. Patří do něj příspěvek na dopravu – paušál od 30 000 výš, náhrady nejrůznějších výdajů, bonusy za sněmovní funkce a nakonec i odchodné ve výši pěti měsíčních platů.

profimedia-0359938290 Poslanec, ten tvrdý chleba má… Jan Birke taky | zdroj: Profimedia

Placených funkcí jsou přitom ve sněmovně desítky – víc než v kocourkovské radě. Mezi ně se řadí předseda a místopředsedové sněmovny, ale i předseda a místopředsedové výborů, podvýborů, komisí, klubů. Jsou honorovány až desítkami tisíc měsíčně.

Nejsou to přitom náročné pozice – občas moderujete schůzi (některé podvýbory zasednou dvakrát třikrát za volební období), podepíšete zápis ze schůze s výsledky hlasování, za které nenesete odpovědnost.

Poslanec, který působí v několika funkcích, si přitom spolu s náhradami nákladů může přijít až na dvojnásobek základního platu.

A jak to změnit

Každopádně není nutné rychle a zběsile měnit zákon, poslanecké platy nejsou horentní. Změnit by se měl, ale v klidu a uvážlivě. A to ve dvou bodech:

1) Příjmy poslanců by měly být transparentní, ne skryté ve spleti různých položek, aby poplatník věděl, kolik a za co komu odvádí.

Do základních platů by se proto měly převést "některé" vedlejší příjmy. K tomu se patří zrušit paušální náhrady – ať poslanci své výdaje vyúčtují.

2) Především by si však politici včetně poslanců neměli zvyšovat vlastní příjem tím, že zvýší platy státním zaměstnancům. A to i za cenu, že zadluží stát, potažmo jeho obyvatele.

Piráti navrhují, aby se platy politiků kalkulovaly jak z průměrných platů zaměstnanců státu, tak z mezd v soukromé sféře. Krok dobrým směrem.

Ještě lepším řešením by však bylo odvozovat platy pouze z průměrné mzdy v privátní sféře. V takovém případě by politici byli silně motivováni, aby dbali o ty, kteří na ně a na státní zaměstnance vydělávají, a zajímali se o podmínky pro podnikání, které se v Česku rapidně zhoršují. (Dočtete se to například z dat obsažených v letošní zprávě Světové banky – tady v PDF).

Dnes jsou politici vlastně odměňováni za to, kolik peněz utratí, ne za to, zda s nimi odpovědně hospodaří.

Copak vám to nepřipadá absurdní, majore Terazky?

Zdroje:
Vlastní