Dnes je pátek 27. ledna 2023., Svátek má Ingrid
Počasí dnes 0°C Zataženo

Polsko chce od Česka 368 hektarů pozemků, spor se táhne skoro 70 let

Polsko chce od Česka 368 hektarů pozemků, spor se táhne skoro 70 let
Premiéři Česka a Polska Petr Fiala a Mateusz Morawiecki na ekonomickém fóru v polském městě Karpacz | zdroj: Profimedia

Polsko chce od České republiky získat zpět 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy.

Polský premiér Mateusz Morawiecki už v březnu 2021 připomněl tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi dluh na hranicích. Odpověď však byla „obecná a vyhýbavá“, píše polský list. Nyní se do věci vložil poslanec PiS Jarosław Krajewski, který v dopise polskému ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra připomněl český dluh vůči Polsku z roku 1958, kdy se na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem upravovaly hranice. ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru. Předmětem sporu je rozdíl v neprospěch Polska, tedy 368,44 hektaru.

„S politováním musím konstatovat, že Česká republika do dnešního dne nevyrovnala Polské republice tento neoprávněný územní přebytek,“ napsal Krajewski v dopise.

Rzeczpospolita píše, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl, ale Češi od něj ustoupili. Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.

Rzeczpospolita zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v Česku převzala konzervativní vláda Petra Fialy, se kterou se už podařilo vyjednat mimo jiné dohodu o Turówu.

Europoslanec z lidovecké frakce a bývalý starosta polského Těšína Jan Olbrycht PiS kritizoval za to, že si na řešení sporu zvolila nevhodnou dobu. „Aniž bych zpochybňoval, kdo má pravdu a co si zasloužíme, domnívám se, že v době, v níž se Evropa a svět ocitly v důsledku války Ruska s Ukrajinou, není dobré řešit kontroverzní otázky se svými sousedy,“ zdůraznil politik v rozhovoru s polským deníkem. Krajewski na to opáčil, že vhodná doba pro uplatnění nároků nebude nikdy a Polsko nemůže na transfer „čekat dalších 200 let“.

Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.

„Polská strana bude důsledně usilovat o to, aby tato otázka byla předmětem dalších jednání s českou stranou za účelem odsouhlasení soupisu pozemků a následného vyjednání mezinárodní smlouvy, která by tvořila právní základ pro převod pozemků na Polskou republiku,“ uvedl podle polského listu náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk. Zdůraznil, že české úřady polský nárok nezpochybňují, a proto je „nepochopitelný nedostatek konkrétních kroků z české strany“. Wawrzyk však upozornil, že kritické hlasy se ozývají z řad českých poslanců, a polské ministerstvo zahraničí proto počítá s pomocí polského Sejmu.

Německý kancléř odmítl žádosti Polska o vyplacení válečných reparací

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

„Stejně jako předešlé spolkové vlády mohu poukázat na to, že tato otázka byla z hlediska mezinárodního práva definitivně vyřešena,“ uvedl Scholz ve středečním vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Odhad škod, které nacistické Německo způsobilo Polsku, vypracovala polská parlamentní komise. Na posudku se podíleli historikové, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi. Arkadiusz Mularczyk, poslanec Práva a spravedlnosti (PiS), nejsilnější vládní strany, dnes řekl, že „válečné zločiny se nepromlčují a odškodnění je možné žádat nezávisle na tom, kolik času uplyne“.

Národně-konzervativní PiS otázku německých válečných reparací otevřelo po převzetí moci v roce 2015. Německo ale dlouhodobě polské požadavky ohledně odškodnění odmítá. Berlín zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů, při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců. Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.

Zdroje: