„Jsme jednou z tranzitních zemí, přes kterou zejména občané Sýrie s nějakým druhem dočasné ochrany v Turecku míří do států západní Evropy,“ řekl Vondrášek.

Kvůli vyššímu počtu cizinců, kteří se přes Česko snaží dostat do dalších států EU, zavedlo Česko loni na konci září kontroly na hranici se Slovenskem. Vláda je opakovaně prodloužila, měly by pokračovat do středy. Do konce loňského roku při nich policisté odhalili 9404 běženců a 140 převaděčů. Zkontrolovali asi 2,5 milionu lidí.

Počet lidí zadržených na vnější schengenské hranici, tedy na mezinárodních letištích, loni klesl o 134 na 201 lidí.

Nejčastěji zadrženými byli Syřané, Ukrajinci a Moldavané. Syřanů policisté evidovali téměř 21 000, Ukrajinců, kteří pak téměř tři tisíce. Při tranzitní migraci policie nejčastěji odhalovala opět občany Sýrie, Turky a Afgánce. Nejvíce nelegálně pobývajících cizinců policisté odhalili v Jihomoravském kraji, ve Zlínském kraji a v Praze.

Nejvíce běženců, před 9000, policisté odhalili v září, nejméně, 560, jich zjistili v únoru. Po zavedení kontrol počet odhalených migrantů klesl, v říjnu jich bylo přes 6000, v listopadu téměř tři tisíce a v prosinci necelých 600.

Loni policisté vydali 6449 správních vyhoštění z ČR. Nejčastěji šlo o Ukrajince, kteří na českém území do začátku války na Ukrajině pobývali neoprávněně. Rozhodnutí o vyhoštění je ale kvůli válečné situaci podle Vondráška nevykonatelné.

Vondrášek a Majer dále uvedli, že policie loni odhalila 277 lidí, kteří k nelegální migraci napomáhali. Předloni jich bylo 52, meziroční nárůst tedy činí 433 procent. Novým trendem je přepravování migrantů v cisternových železničních vagonech.

Nejvíce zadržených převaděčů - 59 - bylo z Ukrajiny. Následovalo 43 Syřanů, 38 Čechů, 14 Gruzínů a 13 Turků. Celkem 140 převaděčů policie zadržela v rámci dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na úseku pozemních hranic se Slovenskem, tedy od 29. září do konce roku.

Policisté zmíněné lidi obvinili z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice či z napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky. Za první z trestných činů hrozí v základní sazbě až dva roky vězení. Pokud se jej pachatel dopustí za peníze nebo v organizované skupině, sazba se zvedá na půl roku až pět let odnětí svobody. Za napomáhání k neoprávněnému pobytu lze uložit až rok, za organizování tohoto trestného činu až tři roky za mřížemi.

Řecko loni zabránilo 260 000 migrantům v nelegálním vstupu do země, řekl ministr

Řecko v loňském roce zabránilo přibližně 260 000 migrantům v nelegálním vstupu na své území a zatklo na 1500 převaděčů, řekl v sobotu řecký ministr civilní obrany Takis Theodorikakos. U pohraniční zdi na severovýchodě země to sdělil velvyslancům ze zemí Evropské unie, Švýcarska a Británie.

„Úkol (ochrany hranice) potřebuje podporu ... evropského veřejného mínění, samotné Evropské unie a jejích jednotlivých členů,“ řekl Theodorikakos a dodal, že podle Atén nemohou být země, které jako první přijímají migranty, pro ně jedinou evropskou destinací. „Mezi členskými státy musí existovat solidarita a spravedlivé rozdělení povinností,“ dodal.

Pět metrů vysoká zeď, kterou Řecko postavilo na pozemní hranici s Tureckem u řeky Evros (kterou Turci nazývají Meriç), se nyní táhne v délce přes 27 kilometrů. Atény bariéru rozšiřují a přidávají k ní 35 kilometrů dlouhý úsek. Jejich cílem je takto pokrýt většinu hranice, která měří 192 kilometrů.

Řecko si už delší dobu stěžuje, že Turecko nedodržuje dohodu uzavřenou s Evropskou unií a dostatečně nehlídá svou hranici. Ankara ale odmítá, že by hlídala hranici nedostatečně. Atény navíc viní Ankaru, že migranty zneužívá a vybízí je k překročení hranic, aby zkomplikovala situaci Řecku a EU. Turecko pro změnu obviňuje Řecko z násilného vytlačování migrantů.

Evropská pohraniční agentura Frontex podle Theodorikakose pošle do země dalších 400 pohraničníků, kteří se přidají ke stávajícím 1800 příslušníkům stráže.