S výzvou ke společnému postupu se STAN obrátil především na lidovce, TOP 09, občanské demokraty a Piráty.

"Jsme přesvědčeni, že proces společného postupu prozápadních stran má být zahájen právě v rámci nadcházejících prezidentských voleb. Jinak to bude další promarněná příležitost a slova o spolupráci pak zůstanou na úrovni prázdných klišé," uvedl předseda STAN Petr Gazdík.

Lidovci počkají podle předsedy Pavla Bělobrádka do 7. listopadu, kdy se uzavírají kandidatury. Nevyloučil, že KDU-ČSL někoho podpoří, existují podle něho uchazeči, kteří by byli důstojnými prezidenty. Ovšem voliče případné doporučení podle Bělobrádkova názoru spíš neovlivní.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek zopakoval svou garanci, že nikdo ze členů ani příznivců TOP 09 nebude volit nynější hlavu státu Miloše Zemana. Osobně dává přednost Drahošovi, soudí však, že voliči TOP 09 stranické doporučení nepotřebují. Kalousek rovněž míní, že žádný z kandidátů nestojí o to vystupovat jako nominant některé strany.

Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský poznamenal, že hnutí podporuje Drahoše, protože má prozápadní orientaci.

"Jako bývalý předseda Akademie věd s řadou mezinárodních úspěchů může jako jeden z mála kandidátů reálně porazit současnou hlavu státu," dodal Farský. Prezidentské volby považuje po skončených sněmovních volbách za zcela klíčové pro další směřování České republiky.

Vlastního kandidáta dosud nepostavila žádná parlamentní strana. Naposledy se tak rozhodly sociální demokracie a hnutí ANO, ve kterých část straníků podporuje Zemana. O vyslání svého uchazeče o Hrad neuvažují ani lidovci, komunisti nebo TOP 09. Zatím není jasné, jak se k volbám postaví ODS či SPD. Předseda občanských demokratů Petr Fiala slibuje, že strana se k volbám "včas vyjádří", šéf SPD Tomio Okamura nevyloučil, že by mohl kandidovat sám.

Kdo se zapojí? 

Do lednových prezidentských voleb se vážně zapojilo zatím 12 ze dvou desítek adeptů, kteří ohlásili zájem kandidovat. Lhůta pro předložení přihlášek končí za týden, v úterý 7. listopadu. Za největší soupeře současného prezidenta Miloše Zemana je vedle Drahoše označován i podnikatel Michal Horáček. Všichni tři pro svou nominaci získali více než potřebných 50 tisíc podpisů od občanů.

Úřad pro dohled nad stranami, který kontroluje i kampaň prezidentských kandidátů, zatím zveřejnil transparentní účty 11 z nich. Stále mezi nimi chyběl účet diplomata Pavla Fischera, který už počátkem října oznámil, že pro svou nominaci zajistil dostatek senátorských podpisů. Podle Jiřího Navrátila z kontrolního úřadu na webu navíc chybí údaje dvou kandidátů, s nimiž komunikuje kvůli chybějícím informacím.

Ministerstvo vnitra dosud obdrželo sedm kandidátních listin, sdělila Klára Pěknicová z tiskového oddělení. Ve čtyřech případech jde o kandidáty, jejichž kandidaturu navrhuje skupina poslanců, v jednom případě o kandidáta, který je navrhován skupinou senátorů.

"Ve dvou případech jde o kandidáty, kteří zatím svoji kandidaturu nedoložili ani podporou zákonodárců ani peticí," uvedla. Jména vnitro s odkazem na ochranu osobních údajů zatím nezveřejňuje.

Minimálně poslaneckou nominaci si zajistili bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Lékař a aktivista Marek Hilšer chce podpisy shromažďovat ještě dnes. Drahoš dosud podle Lenky Pastorčákové z jeho týmu získal přes 115 tisíc podpisů, další archy budou jeho spolupracovníci sčítat v příštích dnech. Horáček má podle mluvčího Jiřího Táborského k dispozici přes 80 tisíc podpisů. Zeman podle své manželky a šéfky petičního týmu již v polovině srpna získal pro kandidaturu přes 59 tisíc podpisů.

Exposlanec Otto Chaloupka věří, že stihne do 7. listopadu sehnat dostatečnou politickou podporu, aby se mohl voleb zúčastnit, uvedl. Transparentní účty mají podle soupisky úřadu pro dohled nad kampaní také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta ale sdělila, že s účastí v těchto volbách nepočítá, protože nemá potřebný počet podpisů. Chce se ale pečlivě připravovat na další prezidentskou volbu.

Vstoupit do současného prezidentského klání by chtěli také podnikatel Vladimír Boštík, bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská nebo bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl, který prý má domluvenu senátorskou nominaci.

Holovská, o jejíž kandidatuře informovaly Lidové noviny, dnes řekla, že se pokusí v příštích dnech získat podporu poslanců či senátorů. Věří, že ji podpoří zejména poslankyně. Zájem kandidovat ohlásili v minulých měsících také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, pedagog Milan Kohout, bývalý učitel a sportovec Miroslav Frajbiš nebo sochař a architekt Emil Adamec. Někteří z nich přiznávají, že kandidaturu využívají jako způsob jak zveřejnit svůj názor.

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek úmysl bojovat o Hrad v nadcházejících volbách vzdal. Kandidaturu prý vázal na výsledek republikánů v parlamentních volbách, který považuje za zklamání. Voleb se proto nezúčastní. Bude ale pokračovat ve sběru podpisů, protože "zdravotní stav současného prezidenta zakládá důvodnou obavu z předčasných prezidentských voleb".

Do voleb se mohou přihlásit zájemci, kteří se prokážou 50 tisíci ověřenými podpisy občanů, deseti senátorů nebo 20 poslanců. Z parlamentních stran na rozdíl od minulých voleb v roce 2013 pravděpodobně svého kandidáta nepostaví žádná. Starostové a nezávislí dnes vyzvali další strany, aby v kandidatuře podpořili Drahoše. Část ANO a ČSSD podporuje Zemana.