Hned v úvodu se věnovala takzvané Green Deal (unijní Zelené dohodě) o přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií. Podle českých europoslanců se nynější Komise vypořádala s velkými krizemi, které se staly během mandátu Ursuly von der Leyenové. Poslanci nicméně zároveň unijní exekutivu kritizují; Komise podle nich klade malý důraz na konkurenceschopnost, zavádí příliš regulací v rámci zelené agendy a dnešní poselství bylo málo konkrétní.

When Europe is bold, it gets things done.

And our work is far from over – so let’s stand together.

Let’s deliver today and prepare for tomorrow.

My #SOTEU address ↓ https://t.co/xylh1zY44d

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 13, 2023

Von der Leyenová hned v úvodu uvedla, že díky Evropskému parlamentu, členským státům a jejímu týmu komisařů „se podařilo splnit přes 90 procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno“. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ dodala v projevu von der Leyenová v proslovu, který střídavě přednesla v angličtině, němčině a francouzštině a který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

„Když jsem před vámi stála v roce 2019 se svým programem pro zelenou, digitální a geopolitickou Evropu, vím, že někteří měli pochybnosti. A bylo to předtím, než se svět obrátil vzhůru nohama, přišla globální pandemie a brutální válka na evropské půdě,“ řekla. „Ale podívejte se, kde je Evropa teď. Viděli jsme zrod geopolitické unie - podporujeme Ukrajinu, postavili jsme se proti ruské agresi, reagujeme na agresivní politiku Číny,“ dodala.

Pokud jde o ochranu evropských podniků, von der Leyenová oznámila, že Evropská komise zahájí šetření ohledně čínských elektromobilů a státních dotací, které dostávají čínské automobilky. Podle šéfky jsou světové trhy zaplavené levnými elektromobily z Číny. „Jejich ceny jsou uměle drženy nízko díky rozsáhlým státním dotacím“ a unie se musí bránit neférovým čínským praktikám na trhu.

Šéfka Evropské komise se v první části svého projevu věnovala zejména ekonomickým a ekologickým tématům. Modernizace ekonomiky a průmyslu jde podle ní ruku v ruce se snižováním emisí oxidu uhličitého a EU bude průmysl na cestě k čistější výrobě podporovat. Poukázala, že unie nyní přitahuje více investic do vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů, než USA a Čína dohromady, a také, že se zvýšil počet oceláren, jež přešly na „čistou výrobu“.

Von der Leyenová si několikrát vysloužila potlesk, zejména když hovořila o právech žen či když podpořila evropské zemědělce. „Ráda bych vám poděkovala za průlomovou práci, kterou jsme vykonali v oblasti rovnosti žen a mužů. Jako pro ženu to pro mě hodně znamená,“ řekla. „Neexistuje jediný argument, proč by za stejnou práci měla být žena placena méně než muž. Naše práce ale zdaleka nekončí, musíme pokračovat v pokroku,“ dodala. „Vím, že tento parlament podporuje náš návrh na boj proti násilí na ženách. I zde bych byla ráda, kdybychom uzákonili princip: Ne znamená ne,“ doplnila za potlesku europoslanců.

Pokud jde o ekonomické záležitosti, nejvýznamnější překážkou v konkurenceschopnosti je podle von der Leyenové nedostatek pracovních sil na unijním trhu. Vyzvala proto k lepšímu přístupu k pracovním místům pro mladé lidi, ženy a kvalifikované migranty. „Miliony rodičů - většinou matek - se snaží sladit práci a rodinu, protože neexistuje péče o děti. A osm milionu mladých lidí nepracuje ani nestuduje. A to je jedna z největších překážek naší konkurenceschopnosti,“ uvedla šéfka Evropské komise. „Nedostatek pracovních sil brzdí kapacitu pro inovace, růst a prosperitu. Musíme tedy zlepšit přístup na trh práce,“ dodala.

Ukrajinu a rozšíření Evropské unie zmínila von der Leyenová v závěru projevu. „Budeme stát na straně Ukrajiny na každém kroku, tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekla. V unii podle ní od začátku války našly útočiště čtyři miliony Ukrajinců. „Chci jim říct, že jsou teď stejně vítáni jako v těch osudných prvních týdnech,“ dodala von der Leyenová před europoslanci s tím, že Evropská komise navrhne prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v EU.

Na začátku pasáže o Ukrajině zmínila šéfka unijní exekutivy příběh ukrajinské spisovatelky Viktorije Amelinové související s Českem. Amelinová v létě zemřela při ruském raketovém útoku na pizzerii v Kramatorsku. „V den, kdy ruské tanky překročily hranici s Ukrajinou, vyrazila mladá ukrajinská matka do Prahy, aby odvezla své dítě do bezpečí. Když jí český pohraničník orazítkoval pas, začala plakat. Její syn nerozuměl. A ptal se své mámy, proč pláče. Odpověděla: ‚Protože jsme doma.‘ ‚Ale toto není Ukrajina,‘ argumentoval. Tak mu vysvětlila: ‚Toto je Evropa.‘ Toho dne tato ukrajinská matka cítila, že Evropa je její domov. Protože domov je tam, kde si navzájem důvěřujeme,“ uvedla von der Leyenová.

Budoucnost Ukrajiny, Moldavska i západního Balkánu je v Evropské unii, řekla šéfka EK v souvislosti s tématem o rozšíření nynější sedmadvacítky. Zmínila se i o možných změnách unijních smluv, což by ale rozšíření nemělo brzdit.

Von der Leyenová hovořila o rozšíření Evropské unie „nejméně na 30 členů“ s tím, že takové rozšíření by mohlo být pro blok „katalyzátorem pokroku“. „Dokázali jsme, že můžeme být geopolitickou unií, a ukázali jsme, že můžeme postupovat rychleji, když jsme jednotní,“ dodala. Zdůraznila nicméně, že jakýkoli vstup do EU „musí být založen na zásluhách“, tedy je podmíněn rozsáhlými reformami v kandidátských zemích.

Mnozí si od projevu slibovali náznak toho, zda bude chtít von der Leyenová pokračovat ve funkci i v příštím funkčním období. Nic takového ale nezaznělo. Podle některých expertů si nicméně nynější šéfka EK vytyčila ještě množství úkolů, což naznačuje, že by pokračovat chtěla. Hovoří se o ní nicméně i v souvislosti s možným příštím generálním tajemníkem NATO, který má příští rok na podzim nahradit Jense Stoltenberga.

Podle českých europoslanců se EK dobře vypořádala s velkými krizemi, ale zní i kritika

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se vypořádala s velkými krizemi, které se staly během jejího mandátu. Shodují se na tom čeští europoslanci z různých politických frakcí. Kritizují však malý důraz Evropské komise na konkurenceschopnost, přílišné regulace, které se zavádějí v rámci zelené agendy, či na to, že dnešní projev byl málo konkrétní.

Během mandátu se Evropská komise musela vyrovnat se dvěma velkými krizemi - pandemií covidu-19 a s válkou na Ukrajině. Podle europoslanců Luďka Niedermayera z TOP 09, Veroniky Vrecionové z ODS a Radky Maxové, která je členkou klubu socialistů a demokratů, dokázala EK na tyto krize dobře reagovat. Poslanci to řekli při setkání s novináři. Obdobný názor vyjádřili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Podle jejich názoru se komisi například podařilo udržet jednotu členských států v reakci na ruskou invazi.

„Na druhou stranu Komise nedokázala dostatečně rychle reagovat na nové skutečnosti, které jak covid- 19, tak i ukrajinská válka přinesly, a to je růst inflace a ekonomický pokles v celé EU,“ uvedla Dita Charanzová zvolená na kandidátce ANO.

Od europoslanců zaznívají výtky, že Evropské komisi se nepodařilo zlepšovat stav hospodářství a konkurenceschopnost EU. Podle Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL musí být prioritou „snížení byrokracie a větší investice do inovací“. Podle Alexandra Vondry z ODS unijní ekonomiku svazují nové regulace, které EU přijímá v rámci svých ekologických plánů. „Válcuje nás Čína, kdekoliv to vidíme,“ řekl Vondra s tím, že unijní regulace jsou příliš radikální.

Europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa šéfce EK vytkl, že její dnešní projev byl málo konkrétní. „Zaznělo tam spousta krásných věcí a slibů o ochraně přírody, klimatické změně a zeleném průmyslu, ale nepadlo ani slovo o tom, jak se Evropě reálně daří snižovat závislost na fosilních palivech,“ uvedl. Podle něj se předsedkyně EK v projevu také málo věnovala stavu právního státu v Maďarsku a v Polsku. Markéta Gregorová by pak v projevu uvítala větší sebereflexi předsedkyně EK ohledně zákona o čipech, který podle pirátské europoslankyně nefunguje. „Jasná řešení v projevu chyběla také na poli boje s dezinformačními snahami Ruska a dalších aktérů,“ uvedla Gregorová.

Europoslankyně Maxová při setkání s novináři ocenila opatření, které se komisi podařilo prosadit v sociální oblasti, například společná pravidla pro určování minimální mzdy či opatření proti platovým rozdílům mezi muži a ženami.

Podle Vondry není žádným tajemství, že Ursula von der Leyenová stojí o to stát se po volbách znovu šéfkou EK. „Já si myslím, že je to nejhorší komise, kterou jsme kdy měli,“ řekl Vondra ČTK. Podle něj si Komise začala hrát na imperiální vládu a přestala být spojencem malých a středních zemí v EU. Samotná von der Leyenová ale podle něj není nejhorším členem kabinetu.

Podle poslance Niedermayera je na hodnocení komise ještě příliš brzy, protože jí zbývá téměř rok do konce mandátu. Otevřených je na 200 opatření, o kterých spolurozhoduje Evropský parlament. V projevu uvítal některá ohlášená opatření, například zahájení šetření ohledně dumpingových cen čínských elektromobilů, záměr snižovat byrokracii pro malé a střední firmy či vstřícnější pravidla pro budování větrných elektráren.

Kateřině Konečné z KSČM v proslovu šéfky EK chyběla zmínka o nedostatku léčiv v Evropské unii. „To jen ukazuje, jak je předsedkyně (Evropské komise) odtržená od reality evropských občanů,“ řekla poslankyně ČTK. Obává se také obchodní války s Čínou, která podle ní drží zásoby klíčových surovin a látek, jež se využívají v průmyslu či výrobě léčiv. Zpřísňování ekologických pravidel podle ní vede k tomu, že se evropský průmysl stěhuje mimo unii.

Podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Jaroslava Zajíčka přednesla von der Leyenová vyvážený projev, ve kterém nicméně chyběla transatlantická relace. Zaujal jej naopak důraz na konkurenceschopnost, šéfka EK podle něho také pojmenovala klíčové problémy v ekonomické oblasti, které jsou stěžejní pro českou současnost, a to přístup na trh práce, inflace a ulehčení podnikání.

Další zbytečné funkce: Počet křesel v europarlamentu se navýší o 15 na 720

Europoslanci dnes schválili navýšení počtu křesel v Evropském parlamentu ze 705 na 720. Zvýšení počtu křesel, které je reakcí na demografické změny v EU, bude platit už pro příští volby v červnu 2024. Dvě dodatečná křesla získají Francie, Španělsko a Nizozemsko. Po jednom pak Rakousko, Dánsko, Belgie, Polsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Slovinsko a Lotyšsko.

Evropský parlament dnes legislativní rozhodnutí schválil 515 hlasy (74 bylo proti, 44 se zdrželo hlasování). Dnes potvrzený návrh Evropské rady vycházel z usnesení parlamentu z letošního června. Europarlament tehdy navrhoval jen o 11 křesel více pro celkově devět států. Nyní tedy došlo ještě k dalšímu navýšení počtu mandátů i zemí. "Je to důležitý krok ke spravedlivější Evropě. Složení parlamentu jde ruku v ruce s novým evropským volebním zákonem. Oba jsou klíčem k tomu, aby volby v roce 2024 byly evropštější," uvedl k tomu tehdy jeden ze zpravodajů návrhu Sandro Gozi z frakce evropských liberálů.

Složení EP je posuzováno před každými volbami v souladu se zásadami stanovenými v zakládajících smlouvách EU. Ty říkají, že musí být maximálně 750 europoslanců plus předseda, ne méně než šest a ne více než 96 křesel pro každý členský stát. Posouzení souvisí s údaji o počtu obyvatel v jednotlivých zemích.