Na severu Polska se odehrál objev, který by mohl přepsat dějiny astronomie. V zahradách odlehlé katedrály, kde před staletími žil a pracoval Mikuláš Koperník, amatérští archeologové narazili na 500 let starý kompas. A co víc – existuje reálná šance, že právě tento nástroj držel v ruce muž, který otřásl základy tehdejšího světa a postavil Slunce do středu vesmíru.

Tento dramatický objev učinila amatérská skupina Warminska Grupa Eksploracyjna pomocí georadaru, když zkoumala podzemní prostory slavné fromborské katedrály. Radar odhalil skrytou komoru se třemi záhadnými tunely. Právě tam, v temném podzemí, ležel v zemi zapomenutý mosazný kompas – nástroj zdánlivě obyčejný, a přitom možná neocenitelný.

Kompas, který mohl změnit svět

„Tento ohromující nález nás vrací do doby, kdy Koperník učinil své revoluční objevy,“ prohlásil Misja Skarb, člen týmu, který kompas nalezl. „A otevírá nové možnosti, jak porozumět jeho metodám práce.“ Archeologové se netají nadšením – ačkoli zatím chybí přímý důkaz, že kompas skutečně patřil Koperníkovi, okolnosti naznačují, že to není vyloučené.

zdroj: Profimedia.cz

Kompas byl totiž objeven jen pár kroků od místa, kde byly v roce 2005 nalezeny pozůstatky samotného astronoma. Tehdy archeologové objevili část lebky, která odpovídala dobovým popisům – a tím vyřešili staletí trvající záhadu ohledně jeho hrobu. Nyní, o dvě desetiletí později, může právě nalezený nástroj vrhnout nové světlo na to, jak Koperník pracoval. Navíc nejde o první podobný objev – jde už o druhý kompas, který byl na půdě katedrály nalezen. Není tedy vyloučeno, že se pod chrámem nachází rozsáhlejší dílna nebo pozorovatelna, kterou Koperník nebo jeho následovníci používali k nebeským výpočtům. Možná se díváme na zbytky nejstarší astronomické laboratoře v Evropě.

Z tajemných tunelů až do muzea

Koperník, který se narodil v roce 1473, studoval na univerzitách v Krakově, Bologni a Padově, ale klíčové období jeho života je spojeno právě s Fromborkem. Tam byl jmenován kanovníkem, což mu umožnilo pokračovat ve studiu astronomie i přes množství církevních povinností. A právě ve Fromborku rozpracoval a formuloval heliocentrickou teorii – myšlenku, že Země obíhá kolem Slunce, nikoli naopak. Na tehdejší dobu šlo o kacířskou myšlenku, která ohrozila mocenské základy celé církevní autority.

Tato přelomová teorie však nevznikla jen díky intuici – Koperník pracoval s řadou nástrojů, výpočtů a pozorování. Pokud se potvrdí, že nalezený kompas je jedním z nich, půjde o naprosto unikátní artefakt. Doslova by mohlo jít o zařízení, které pomáhalo postavit vesmír na hlavu. Kompas byl nyní odeslán k ochraně a odborné analýze Konzervátorovi památek Polska. Po dokončení restaurátorských prací by měl být vystaven v nedalekém Muzeu Mikuláše Koperníka. Tam bude čekat na své návštěvníky – a možná i na chvíli, kdy se potvrdí, že se opravdu jedná o nástroj, který držel jeden z nejvýznamnějších géniů vědecké revoluce.

Zůstává otázka: co dalšího se skrývá pod fromborskou katedrálou? A proč se právě teď začínají objevovat nástroje, o kterých se dosud jen spekulovalo? Možná jsme teprve na začátku většího příběhu, který nám odhalí, jak ve skutečnosti Koperník pracoval – a co všechno o vesmíru možná ještě nevíme.