Na světě existují místa, kde se o jídlo bojuje na život a na smrt

MAGAZÍN - Magazín autor: pal

Více než čtyři měsíce v katastrofálních podmínkách na moři strávili barmští a bangladéšští uprchlíci, kteří v současné době žijí v uprchlickém táboře v indonéské provincii Aceh. Na své cestě za svobodou museli překonat velké překážky. Kromě rozbouřeného živlu většina z nich bojovala o holé přežití. Podle výpovědí uprchlíků si střety o jídlo a vodu o víkendu vyžádala stovku mrtvých. 

Ilustrační snímek: Stovky uprchlíků zahynulo v bojích o vodu a jídlo

Ilustrační snímek: Stovky uprchlíků zahynulo v bojích o vodu a jídlo,zdroj: ThinkStock

Přeživší, kteří se nakonec dostali na břeh, uvedli, že se proti sobě postavili Bengálci z chudého Bangladéše mířící za prací do bohatších zemí jihovýchodní Asie a členové menšinového etnika Rohingů, kteří utíkají před diskriminací v Barmě. "Jednu rodinu ostatní umlátili dřevěnými prkny z lodi, otce, matku i syna," vypověděl pětatřicetiletý Muhammad Amín. "Pak naházeli jejich těla do oceánu," citoval jej britský list The Daily Telegraph. 

"Byli na moři čtyři měsíce, bez slušného jídla, bez ložního prádla, dehydratace jim přivodila duševní šok," popsal lékař Iqbal Foriza, který běžence ošetřoval. 

Boj mezi Bengálci a Rohingy

Jednadvacetiletý Mahmúd Rafík z řad Rohingů svaloval vinu za násilí na Bengálce, kteří údajně odmítali vydat zbývající jídlo ženám a dětem. "Začali nás tlouct. A sebrali jídlo," řekl. "Mnohé hodili přes palubu. Zaútočili na nás noži. Mě praštili dřevěným prknem přes hlavu a přes nohy," dodal. Třiadvacetiletý Bengálec Muhammad Abdur Ramín naopak násilnosti sváděl na Rohingy. "Barmánci nám nedávají žádné potraviny, žádnou vodu, každodenně nás mučí," prohlásil. 

Násilí vypuklo na plavidle s asi 700 lidmi, které údajně v minulých dnech nejprve odmítlo přijmout do země indonéské námořnictvo a vykázalo ho do malajsijských vod, kde ho odmítli příslušníci malajsijského námořnictva. Loď skončila v indonéských vodách, kde migranty zachránili místní rybáři. 

Mnozí z uprchlíků patří k muslimskému etniku Rohingů, které je podle OSN jedním z nejvíce pronásledovaných národů světa. Rohingové žijí v převážně buddhistické Barmě, kde jsou však považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství. Téměř 140 tisíc Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo své domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012. 

Tagy: uprchlíci zahraničí Barma Bangladéš migranti

Zdroje: ČTK