Dnes jsem se rozhodl podepsat konsolidační balíček. Ve videu vysvětluji proč. pic.twitter.com/7OzMwXNHGL

— Petr Pavel (@prezidentpavel) November 22, 2023

Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Jde o změnu 65 zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Vláda v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

Předloha má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve označil tempo růstu zadlužování státu za hrozivé. Podle opakovaného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejsou české veřejné finance v dobrém stavu a je třeba je konsolidovat.

Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Nyní platí tři sazby DPH ve výši 21, 15 a deset procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

„Kvůli neudržitelnému tempu zadlužování České republiky jsem se rozhodl dnes podepsat balíček vládních opatření, která nás mají přiblížit ke stabilizaci veřejných financí a snižování státního dluhu. Jeho neschválení by znamenalo neudělat na cestě snižování schodku našeho rozpočtu vůbec nic, a to by napáchalo mnohem větší škody,“ řekl Pavel.

Prezident zároveň uvedl, že bude věnovat zvýšenou pozornost podobě státního rozpočtu na příští rok, aby v něm byla obsažena prorůstová opatření a aby nezapomněl na ty, kterých se úsporná opatření dotknou nejvíce.

Vláda svůj záměr konsolidace rozpočtu představila letos 11. května. Poslancům ho předložila na konci června. První čtení v Poslanecké sněmovně se uskutečnilo ve dnech 12. až 13. července, závěrečné schvalování se odehrálo 13. října. Debatu provázely mnohahodinové rozsáhlé projevy opozičních řečníků. Koalice v reakci na to prosadila ukončení rozpravy a pevné hlasování v danou dobu. Opozičnímu hnutí ANO se to nelíbí a je to jeden z důvodů, proč se chce kvůli balíčku obrátit na Ústavní soud. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vyzval Pavla, aby balíček vetoval. Podle Okamury poškodí balíček ekonomiku i samotné občany.

Stanjura naopak odmítá, že by v důsledku přijetí balíčku hrozila katastrofa. Podle premiéra Fialy se podařilo koalici prosadit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Zastává názor, že balíček je ve prospěch občanů a firem a umožní také zrychlit klíčové strategické investice. Stanjura už dříve uvedl, že kabinet další balíček nepřipraví. V dalších letech chce prověřit ministerské agendy, soustředit se na digitalizaci a úspory hledat i v provozních a personálních výdajích a v národních dotacích.

Balíček a úpravy penzijního systému už dříve uvítala Národní rozpočtová rada. Oslovení daňoví odborníci dříve uvedli, že některá opatření přinesou firmám i státu novou administrativu, která bude znamenat i zvýšení nákladů. Kritizovali zejména nová pravidla pro dohody o provedení práce, ale i rozsáhlé rušení daňových výjimek. Úpravy daní podle odborníků dopadnou víc na zaměstnance než na živnostníky.

Materiál také znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace.

Pavel měl v souvislosti s balíčkem prokázat více odvahy, míní Havlíček (ANO)

Prezident Pavel měl v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem prokázat více odvahy. V reakci na to, že hlava státu předlohu podepsala, to ČTK sdělil stínový premiér a první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. Pavel podle něj dobře ví, že balíček není dobrý. Zda se ANO skutečně obrátí na Ústavní soud, Havlíček neuvedl. SPD je připravena se na případném návrhu k ÚS podílet, sdělil ČTK šéf hnutí Tomio Okamura.

„Měl možnost ukázat, že nebude skákat podle krátkodobých účetních not vlády. Jsem přesvědčen, že velmi dobře ví, že to není dobrý balíček, že zabíjí budoucí růst a je zaměřen hlavně na zvyšování daní a přenášení poplatků na domácnosti a firmy,“ uvedl místopředseda sněmovny Havlíček.

Pětikoalice za podpory prezidenta zavádí dosud nejvyšší plošné zvýšení daní v Česku, zdůraznil Okamura. „Hnutí SPD s tím zásadně nesouhlasí, jelikož konsolidaci státního rozpočtu lze provést bez zvyšování daní,“ napsal ČTK. Připomněl i pevné zařazení hlasování ve sněmovně v době, kdy se do diskuse hlásily desítky poslanců, což považuje za protiústavní. „Proto jsme okamžitě připraveni podílet se na vypracování návrhu na zrušení tohoto zákona Ústavním soudem a připojit k němu podpisy všech našich poslanců,“ dodal. ANO v minulosti obdobným výzvám SPD nevyhovělo a na soud se obrátilo samo. SPD na vlastní podání nemá dost poslanců.

Zástupci hnutí ANO, kromě Havlíčka a Schillerové také stínový ministr práce a sociálních věcí a poslanec Aleš Juchelka, se s Pavlem sešli v úterý. Právě konsolidační balíček byl jedním z témat jednání. „Včera (v úterý) jsme to prezidentovi říkali, nikdo nezpochybňuje nutnost konsolidovat, ale ne touto formou. Kdyby koalice více naslouchala a prezident s námi jednal o balíčku dřív, nemuselo to takto dopadnout,“ dodal Havlíček.

Dvě pětiny zaměstnavatelů v reakci na balíček omezí benefity

Dvě pětiny zaměstnavatelů v reakci na konsolidační balíček sníží poskytované zaměstnanecké benefity nebo omezí jejich počet. Omezovat budou hlavně víceúčelové programy typu Cafeteria či Flexi Pass a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, do něhož se zapojilo 451 podniků.

Daňová uznatelnost některých benefitů bude od ledna příštího roku zastropována do poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Limit pro nezdaněné příjmy se bude vztahovat na nepeněžní plnění, například na poukazy na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného nebo hygienického charakteru, příspěvky na kulturní nebo sportovní akce a na knihy, poskytovaných z fondu kulturních a sociální potřeb nebo ze zisku firmy po zdanění. Vládní úpravy také omezí nezdaněný příspěvek zaměstnavatele na rekreaci, a to na limit 20 000 korun ročně.

„Vláda původně chtěla daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů zrušit úplně. Vládní strany nakonec částečně vyslyšely argumenty podnikatelských organizací a odborů a zavedly místo celkového zákazu roční strop, a jen pro některé benefity. Rozumíme snaze ozdravit veřejné finance, nicméně systém zaměstnaneckých benefitů je pro zaměstnavatele kvůli vyčerpanému trhu práce důležitý, vedle mzdy to jsou často právě benefity, které rozhodují o atraktivitě zaměstnavatele,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Přestože se kvůli novým pravidlům pro zdanění benefitů firmám zvýší náklady, polovina podniků se chystá zaměstnanecké benefity poskytovat ve stejné výši jako dosud. Redukovat výši benefitů budou zejména mikrofirmy do deseti zaměstnanců (33 procent z nich). Nejméně k úpravám benefitů přistoupí i velké podniky nad 250 zaměstnanců (28 procent). Chystané změny ve zdanění benefitů ovlivní ve větší míře středně velké a velké firmy. Poskytují je totiž nejen častěji, ale také ve vyšší hodnotě.

Benefity svým zaměstnancům nyní poskytuje 92 procent zaměstnavatelů. Nejrozšířenější jsou dnes benefity spojené se stravováním zaměstnancům. Stravování v kantýně, stravenkový paušál, dovozy obědů, elektronické nebo papírové stravenky poskytuje téměř 90 procent zaměstnavatelů. Materiální vybavení, jako je mobilní telefon, notebook, služební auto nebo oděv, poskytuje 80 procent zaměstnavatelů. Sociální benefity, jako jsou příspěvek na penzijní připojištění, sick day, práce z domova nebo dovolená nad rámec zákona, jich nabízí přes 75 procent.

„Novým trendem posledních dvou let bylo zavádění zdravotních benefitů, jako jsou preventivní vyšetření, očkování nebo psychologická podpora. Tyto benefity se často vztahují nejen na zaměstnance, ale i jejich rodiny, což vede ke zlepšování zdravotního stavu české populace. Konsolidační balíček tuto oblast ohrožuje a výsledkem budou další zbytečné vysoké náklady pro české zdravotnictví,“ dodal Prouza.