Sjednání dohody je podle premiéra klíčovým úspěchem a Česko ji mělo uzavřít už dávno. „Prohlubuje naše vztahy s USA a její význam je dobře vidět na tom, že země, které do NATO přistupují letos, už souběžně s tím vyjednávají i o bilaterální dohodě s Washingtonem,“ uvedl Fiala v tiskové zprávě. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda přispěje k větší bezpečnosti České republiky, protože transatlantická spolupráce je základem kolektivní obrany zemí NATO a USA jsou pro Česko dlouhodobě klíčovým spojencem a partnerem.

Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily značnou většinou hlasů. V Senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a v Poslanecké sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců. Prvního srpna dohodu podepsal prezident Petr Pavel.

Obranná smlouva dává Česku podle Černochové další bezpečnostní záruku a je cenná i v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila Černochová při sněmovním schvalování smlouvy.

Obrannou dohodu nebo obdobný dokument má s USA většina zemí NATO. Z východních členů aliance zbývala jen ČR.

Poslední potřebný podpis. Právě jsme dokončili ratifikaci dohody o obranné spolupráci s USA. pic.twitter.com/ALXbnrsUPJ

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 16, 2023

Zhruba čtyřicetistránkový dokument pojednává o mnoha oblastech, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Zabývá se například právním postavením amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Předpokládá také osvobození amerických vojáků od daní a cel v ČR. Součástí dohody je i seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci americké ozbrojené síly za předem dohodnutých podmínek využívat.

Poslanecká sněmovna přijala ke svému souhlasu s ratifikací na návrh opozičního hnutí ANO doprovodné usnesení. Dolní komora v něm uvedla, že uzavření dohody znamená prohloubení praktické obranné spolupráce se Spojenými státy a přispívá k vyšší bezpečnosti Česka. Zdůraznila také, že dohoda nedává americkým ozbrojeným silám bez předchozího českého souhlasu právo budovat v Česku stálé vojenské základny ani v tuzemsku trvale pobývat. Rovněž nezakládá právo na rozmístění jaderných zbraní.

Při sněmovní debatě vládní představitelé i zástupci opozičního hnutí ANO zdůrazňovali, že dohoda není o pobytu amerických vojáků ani o výstavbě základen ozbrojených sil USA v Česku. Dlouhodobější přítomnost americké armády v ČR by vždy musel schvalovat parlament, upozorňovali. Pak by se právní postavení amerických vojáků řídilo obrannou smlouvou. Koaliční činitelé také odmítali přirovnávání dohody k „dočasnému“ pobytu sovětských vojsk v někdejším socialistickém Československu po roce 1968. Kritika zněla hlavně z opozičního hnutí SPD, podle kterého je dokument smlouvou o budoucí vojenské přítomnosti USA v České republice. Dohoda je podle zástupců SPD jednostranně výhodná pro Spojené státy a Česko je podřízenou stranou.