„Poslal jsem prezidentovi doporučení, aby rozpustil shromáždění,“ řekl Chán v televizním projevu s odkazem na federální a provinční zákonodárné sbory. Pákistánce vyzval, aby se připravili na další volby. „Prezident Árif Alví schválil žádost předsedy vlády,“ uvedl později prezidentský úřad v prohlášení.

Opozice protestuje a chce se obrátit na nejvyšší soud. V okolí vládních budov a v hlavním městě Islámábádu panují přísná bezpečnostní opatření, upozorňuje zpravodajský server BBC. Šéf opoziční Pákistánské lidové strany (PPP) Bilavál Bhutto Zardárí uvedl, že opozice bude protestovat v parlamentu a obrátí se nejvyšší soud.

Pákistánský premiér bez předložení důkazů prohlásil, že krok k jeho sesazení zorganizovaly Spojené státy. Důvodem jsou podle něj jeho zahraničněpolitická rozhodnutí, například nedávná návštěva Moskvy, kde se Chán setkal s prezidentem Vladimirem Putinem, a jeho předchozí kritika americké „války proti terorismu“. Opoziční politici premiérovo tvrzení ironizují a Washington ho popírá.

O post premiéra by hlasováním přišel

Chán se rozkmotřil s mocnou armádou, s jejíž pomocí se v roce 2018 dostal k moci, tvrdí opozice a analytici. Premiér i armáda to popírají. V Pákistánu, který získal nezávislost na Británii v roce 1947, dosud žádný ministerský předseda nedokončil pětiletý mandát. Zemi s jaderným arzenálem několikrát vládli generálové.

Pokud by dnes hlasování o nedůvěře proběhlo a opozice zůstala jednotná, bývalá kriketová hvězda by o premiérský post přišla.

Opozice viní devětašedesátiletého Chána a jeho Hnutí za spravedlnost (PTI) ze špatného řízení ekonomiky i špatné zahraniční politiky a z represivních opatření vůči kritikům, uvádí Reuters. Chán se dostal k moci v roce 2018 se slibem, že vymýtí korupci, a přitom se spojil s politiky z minulé éry, kteří se na korupci podíleli. Stýká se podle agentury AP i s radikálními duchovními, kteří svými názory straší pákistánské menšiny. Jeden z nich řekl, že epidemii covidu-19 šíří ženy v minisukních.