V podání médií, ať už ruských, ukrajinských, nebo západních, se na východě Ukrajiny nyní odehrává boj mezi promoskevskými ozbrojenci a vojáky ukrajinské armády, kteří se spolu s dobrovolníky snaží ubránit jednotnou Ukrajinu. Pak už záleží jen na sympatiích a košatosti jazyka novinářů, aby základní konstrukci obohatili o slovní spojení jako "nelegitimní junta", "ruský imperialismus" nebo "oběti kremelské propagandy". Milovníci geopolitiky pak citují Huntingtonův Střet civilizací nebo výrok Vladimira Putina o "specifickém ruském kulturním kódu".

Jedním z důvodů popularity takových konstrukcí je příjemná skutečnost, že můžete vynášet radikální odsouzení a hluboké geopolitické úvahy, aniž byste se obtěžovali cestováním po donbaských městech (uznávám, že právem nepatří mezi hlavní turistické destinace), mluvením s místními lidmi, čtením knih o historii a není ani potřeba ovládat místní jazyk. Zvlášť když se píše takovou divnou abecedou.

Při bližším pohledu se ty konstrukce ale hroutí. O víkendu byl v Rusku nejsdílenějším videem na YouTube projev hlavního velitele ozbrojených sil tzv. Doněcké lidové republiky Igora Strelkova. Oblíbenec ruských médií minulý týden vyzýval ukrajinské vojáky a policisty, aby mu ihned odpřisáhli věrnost, nebo budou zlikvidováni. V sobotním videu si ale stěžuje na nevděčnost místního obyvatelstva, které nevstupuje do řad jeho vojska.

"Ještě na Krymu jsme slyšeli prosby z Donbasu, dejte nám zbraně, ať se máme jak bránit. Zbraně jsme sehnali. Ale co vidíme? S ukrajinskou armádou bojuje necelá tisícovka lidí. Nařídil jsem, abychom začali přijímat i ženy. Co máme dělat, když chlapi nejsou?" říká unaveně vypadající Strelkov v maskáčích, který varoval před kriminálníky, kteří okrádají lidi jménem nové republiky. Tvrdě kritizoval i pasivitu obyvatelstva, které "jen čeká, až přijdou ruská vojska, aby je osvobodila".

Jeho projev potvrzuje výsledky průzkumů, že podpora otevřeného separatismu a připojení k Rusku je v Donbasu zhruba na úrovni 10 procent. Mírná většina respondentů totiž podporuje zvýšení nezávislosti regionů na Kyjevu, ale v rámci jednotné Ukrajiny. Tyto ústavní změny ale nejsou důvodem pro to, aby někdo běhal po ulicích s kalašnikovem. Kromě ideologicky motivovaných nacionalistů na obou stranách ke zbrani sáhly i další skupiny - jejich motivace je přitom různá.

V Dněpropetrovsku třeba vznikla domobrana kvůli obavám ze šíření nepokojů ze sousedního Charkova, kterou financuje gubernátor, oligarcha a předseda místní židovské obce Ihor Kolomyjskij. Další jednotky si platí nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Minulý týden vznikla v městě Velikonovoposelsku jednotka s názvem Dobrovolnický batalion územní obrany Donbas jako reakce na to, že místní zkorumpované elity včetně náčelníka policie za podpory ozbrojenců Strelkova vyhlásily Doněckou lidovou republiku.

Místo geopolitického souboje dobra a zla vidíme zkorumpované, zdegenerované státní struktury, na jejichž místo se derou ozbrojenci, mezi kterými není jednoduché si vybrat oblíbence. Vyznavači jednoduchých vysvětlení všech orientací by si měli přečíst Bílou gardu Michaila Bulgakova, která se odehrává na Ukrajině před necelým stoletím během občanské války. Některé dnešní situace jako by vypadly ze stránek tohoto románu.