Doživotní tresty ve Švédsku

Ve Švédsku tento týden odsoudili dva navrátilce z bojů v řadách Islámského státu k doživotnímu vězení. Hassan Al-Mandlawi a Al Amin Sultan byli odsouzeni za to, že se před dvěma roky zúčastnili popravy dvou zajatců v syrském Aleppu. I když oba švédští občané nebyli popravčími, přitížilo jim, že vraždu oslavovali zpěvem a tancem.

To bylo patrné z videonahrávky, kterou si přivezli při svém návratu do Švédska. Záznam s uřezáváním hlav objevila policie náhodou při razii v Sultanově bytě, kde hledala drogy.

Doživotní trest za terorismus a vraždu ve formě spolupachatelství je nejtvrdším trestem za podobný čin, který byl ve Švédsku udělen. Rozsudek odráží i tvrdší postoj proti terorismu a radikálnímu islámu, který se v severské zemi v poslední době prosazuje.

V minulých dekádách získalo Švédsko pověst země otevřené všem migrantům, v poslední době ale společností prosakují xenofobní nálady, mimo jiné i v reakci na přijímání uprchlíků ze Sýrie. Několik ubytoven pro azylanty bylo cílem žhářských útoků. Švédsko patří po Německu mezi největší příjemce uprchlíků v Evropě. Podle odhadů by letos mělo přijmout až 190 tisíc běženců.

V politice zaznamenala výrazný nárůst popularity xenofobní Demokratická strana a byly přijaty i přísné protiteroristické zákony. Magnus Ranstrop z agentury monitorující povědomí o radikalizaci upozorňuje, že hromadné zatýkání islámských radikálů není řešením problému. Vězení podle jeho slov potom funguje jako inkubátor extrémismu.

Dánové nabízejí rekvalifikaci i setkání se studenty

Dánové se vydali v boji s radikálním islámem vlastní cestou. Pomocnou ruku navrátilcům z řad džihádistických bojovníků nabídli v Aarhusu. Město nabízí rekvalifikační kurzy, které mají bývalým bojovníkům usnadnit návrat do normálního života. Dostávají pomoc při shánění práce, mohou bezplatně navštěvovat psychologické poradny, nebo se přihlásit na univerzitu.

Namísto izolace se úřady snaží bývalé džihádisty zapojit i do škol s velkým podílem muslimských žáků. Studentům předávají své zkušenosti života v řadách radikálních islamistů, aby je odradili případného vábení bojovat na Blízkém východě.

Není náhodou, že program začal právě v Aarhusu. Celých 15 procent obyvatel druhého největšího dánského města patří mezi migranty, převážně z Blízkého východu. Místní chudá předměstí plná panelákových sídlišť představují ideální podmínky pro verbování chudých a frustrovaných mladíků do řad radikálních islamistů. Navíc i místní mešita Grimshøvej sloužila jako přímé spojení s Islámským státem.

Rekvalifikační model z Aarhusu brzy přijala celá země jako způsob prevence před terorismem.

Karikatury i pochod džihádistů Kodaní

Kvůli přijetí nerepresivního přístupu nelze ale Dány jednoduše odsoudit jako naivní "sluníčkáře", kteří dosud neměli s terorismem v Alláhově jménu žádnou zkušenost. Právě naopak.

V únoru tomu bude přesně deset let od zveřejnění karikatur proroka Mohameda v dánském listu Jyllands-Posten, které způsobily masivní protesty v muslimském světě. V některých zemích vzplanuly dánské ambasády, celkově zemřelo přes 130 lidí, byl vyhlášen bojkot dánského zboží a některé země dokonce úplně přerušily s Dánskem diplomatický styk.

Že vášně kvůli karikaturám ještě definitivně neuhasly připomněl i letošní únorový útok v Kodani na autora kreseb Larse Vilkse. Výsledkem byl jeden mrtvý a několik zraněných. Stejný útočník později zabíjel i u synagogy, nakonec jej policisté zastřelili.

Ani v Dánsku není realita jednorozměrná a ve společnosti zaznívají hlasy po tvrdším jednání s islámskými extrémisty, nebo odmítání válečných uprchlíků. Před dvěma měsíci prošel dokonce hlavním městem pětisethlavý průvod sunnitských muslimů na podporu džihádu.

V rámci preventivního programu se ale policie snaží vytipovat k radikalismu náchylné mladíky a dostavují se i první výsledky. Zatímco v roce 2013 se nechalo k boji za Islámský stát zverbovat na 30 obyvatel Aarhusu, loni odešel jen jediný.