OBRAZEM: Se socialistickým realismem na věčné časy!
16. 11. 2019 – 13:41 | Magazín | Lenka Dvořáčková
Srpy a kladiva, hrdé výrazy zpocených dělníků a horníků upnuté vstříc zářné budoucnosti a do toho tuny betonu, železa a bronzu. Komunismus v Československu sice padl už před třiceti lety, jeho pozůstatky lze ale na ulicích nalézt doteď.
Přestože jde o umění poplatné době, stále ještě jde o umění. Na rozdíl od Sovětského svazu u nás nebylo potřeba strhávat desítky metrů vysoké sochy komunistických "bohů". Někde sochy velebící práci zmizely v archivech, jinde dál zdobí ulice a náměstí.
A domy v Karviné či Ostravě si bez hornických ód na průčelí snad ani nelze představit. Stejně jako Olomouc bez orloje se střídajícími se postavičkami dělníka, chemika, řezníka či mlékařky nebo s "budíkem" na Stalinovy či Gottwaldovy narozeniny. Přestože vznikla iniciativa, která požaduje jeho návrat do původní historické podoby zničené během druhé světové války, zřejmě ke změně nedojde.
Tak jako nedošlo k odstranění bronzových odlitků zobrazujících výjevy z dobývání vesmíru či "přátelství se SSSR" zdobících stanici metra Anděl. I když ty na nějakou dobu skutečně zmizely - byly sejmuty hned po listopadové revoluci, ale po několika měsících vráceny zpět. Protože historii nelze vymazat...