Seriál Tatort (Místo činu), který se na obrazovkách západoněmecké televize objevil poprvé 29. listopadu 1970, má za sebou přes 1140 dílů a stále patří k nejoblíbenějším kriminálkám v německojazyčných zemích, pravidelně si ho v nedělní večerní premiéře pouští deset milionů diváků. Recept k úspěchu je podle médií jednoduchý - děj se odehrává v jednotlivých regionech, hlavní role patří komisaři či komisařce a hned v prvních minutách je nezbytné nalézt přinejmenším jedno tělo. A vůbec nevadí, že vyšetřovací metody jsou mnohdy nereálné a často za hranou.

Neméně důležitým aspektem, který stanovil zesnulý autor myšlenky seriálu Gunther Witte, je, že jednotlivé příběhy musí odrážet aktuální německé dění. Již první díl pojmenovaný Taxi nach Leipzig (Taxík do Lipska) se odehrává na pozadí rozděleného Německa. Hamburský komisař Paul Trimmel totiž vyšetřuje vraždu nedaleko Lipska na odpočívadle dálnice, která sloužila k tranzitu mezi západním Německem a západním Berlínem.

Seriál se od té doby zabýval prakticky všemi problémy, kterým Německo musí čelit - včetně rasismu, drog, korupce, sexuálního turismu, terorismu nebo homofobie ve fotbale.

To, že Tatort je zrcadlem německé společnosti, která za uplynulých 50 let prošla výraznou proměnou, je patrné i na komisařích. Těmi byli v počátku výhradně počestní muži, žili ve velkých městech a nosili obleky s kravatou. První změny nastávaly od roku 1981 s duisburským komisařem Horstem Schimanskim, který nešel k ostrému výrazu daleko a který si kořenil život románky se ženami. Problémy s rodinným životem od té doby mělo vícero kriminalistů. "Mezi vraždami, loupežemi, sexuálním zneužíváním a hospodářskou kriminalitou zkrátka na rodinu a koníčky není čas," vysvětluje regionální veřejnoprávní stanice WDR.

Na konci 70. let začala po padouších pátrat první komisařka a jejich počet po roce 2000 výrazně vzrostl. Nyní je poměr ženských a mužských vyšetřovatelů skoro vyrovnaný.

V posledních dvaceti letech značně zesílil důraz na regiony. Již dávno většina příběhů nesouvisí s velkými městy jako Berlín, Mnichov, Hamburk, Frankfurt nad Mohanem nebo Kolín nad Rýnem, nyní se vyšetřuje i v Göttingenu, Výmaru nebo v pohoří Schwarzwald.

Záběr z natáčení jednoho z dílu seriálu Místo činu v produkci rakouské televize. Na snímku dvojice hlavních představitelů Adele Neuhauserová a Harald Krassnitzer, vlevo režisér Robert Dornhelm, vpravo herec Hubert Kramar | zdroj: Profimedia

Nevyšetřuje se jen v Německu, ale v seriálu vystupují i komisaři z Curychu a Rakouska, neboť na natáčení s německou veřejnoprávní ARD spolupracují i švýcarské a rakouské televize SRF a ORF. V jednom z dílů nazvaném Heisse Grüsse aus Prag (Vřelé pozdravy z Prahy) zavede pátrání komisaře s Lipska také do české metropole.

Podobně jako charaktery postav či místa zločinů prošel proměnou i jazyk. Zatímco dříve se běžně využívalo místních dialektů, v novějších dílech se hovoří spisovnou němčinou. Výjimkou ale bývají části točené ve Švýcarsku, Rakousku a Bavorsku. Díly ve švýcarské němčině se navíc pro německé a rakouské diváky dabují. Zajímavostí byl také jeden díl v dolnoněmčině. Pro diváky z oblastí mimo severní Německo, pro které je tato forma němčiny těžko srozumitelná, byly doplněny titulky.