Nový nález přepisuje dějiny: Vědci našli zbraně mnohem starší, než kdokoliv předpokládal
9. 1. 2026 – 9:00 | Magazín | Jan Slavík
Nový nález přepisuje dějiny lovu i zbraní: Pralidé byli pokročilejší, než jsme si až doposud mysleli.
Vědci publikující v odborném časopisu Science Advances informují o šokujícím objevu, který učinili v jeskyni Umhlatuzana v jižní Africe: Na křemenných hrotech šípů totiž objevili mikroskopické zbytky rostlinných toxinů.
Jedná se o doposud úplně nejstarší zdokumentované použití jedovatých zbraní vůbec, které napovídá, že použití jedů bylo součástí lovecké taktiky daleko dříve, než jsme se domnívali: Šípy jsou staré zhruba 60 000 let.
„Máme před sebou nejstarší přímý důkaz použití otrávených šípů lidmi. Dozvídáme se, že naši předci v Africe nejen vynalezli luky a šípy mnohem dříve, než jsme mysleli, ale také věděli, jak zvýšit šanci na úspěšný lov pomocí přírodní chemie,“ uvádí expert na paleontologii z Univerzity v Johannesburgu, Marlize Lombard, v tiskové zprávě.
Výzkumníkům se dlouho nedařilo dokázat, že pralidé opravdu lovili jedovatými zbraněmi: Organické jedy se napříč dlouhými tisíciletími zpravidla prostě nezachovaly. Existoval předpoklad, že museli používat jed, protože hroty šípů byly často moc malé na to, aby samy o sobě dokázaly skolit kořist. Důkaz však chyběl.
Tentokrát ale měli štěstí: Na křemenných hrotech našli mikroskopické zbytky dvou alkaloidů (buphanidrin a epibuphanisin), které produkuje vysoce toxická rostlina, která se běžně vyskytuje právě v jižní Africe. Oba alkaloidy působí na nervový systém i ve velmi malých dávkách, což z nich činí ideální jed použitelný na loveckých zbraních.
Výzkumníci pak porovnali nález s jinými, daleko mladšími šípy pocházejícími ze starověku. Našli stejný jed, což naznačuje, že se jednalo o loveckou tradicí starou desítky tisíc let.
„Je fascinující zjistit, že dávní lidé měli tak hluboké pochopení rostlin a jedů,“ dodal Sven Isaksson, chemik, který prováděl analýzy šípů.
Lovit jedem nám možná přijde jako automatika, ale je potřeba si uvědomit, že aby takový lov mohl být úspěšný, lovec musí velmi dobře vědět, co dělá.
„Použití otrávených šípů se neobejde bez trpělivosti, pečlivého plánování a pochopení vztahu mezi příčinou a následkem. Nález tak dává jasně najevo, že naši pradávní předci byli schopni pokročilého myšlení,“ vysvětlil profesor Anders Högberg.
Představa o tom, jak vypadal úplný úsvit lidského rodu, je díky tomu zase o kousek kompletnější.
