Dnes je čtvrtek 30. června 2022., Svátek má Šárka
Počasí dnes 30°C Dešťové přeháňky

Novela energetického zákona: Zkrácení režimu DPI a „use it or lose it“ pro obchodníky s plynem

Novela energetického zákona: Zkrácení režimu DPI a „use it or lose it“ pro obchodníky s plynem
Ilustrační snímek | zdroj: TASR / Profimedia

Záchranný režim takzvaného dodavatele poslední instance (DPI) u elektřiny a plynu se zřejmě zkrátí ze současných šesti měsíců na polovinu. Jde o situace, kdy dosavadní dodavatel přestane svým odběratelům dodávat energie a místo něj musí nastoupit právě dodavatel poslední instance. Se zkrácením počítá novela energetického zákona, kterou dnes ve zrychleném režimu hladce schválila sněmovna.

Během uvedené doby DPI si musí postižený zákazník najít nového dodavatele a uzavřít s ním smlouvu. Po uplynutí půlroční lhůty se zákazník dostává do neoprávněného odběru a hrozí mu odpojení od energií.

Pro novelu hlasovali poslanci ze všech sněmovních klubů. Změnu zákona musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Zkrácení doby DPI je součástí širší změny energetického zákona, kterou dnes sněmovna schválila a která má pomoci posílit energetickou bezpečnost Česka.

Novela přichází s tím, že pokud zákazník, který skončil v DPI, nově během tří měsíců nezmění dodavatele a bude za dodávku elektřiny a plynu v režimu DPI řádně platit, nebude muset o nic žádat a stane se standardním zákazníkem dodavatele poslední instance. „Podmínkou je, že řádně platí,“ zdůraznil před poslanci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dodavatelem poslední instance jsou v případě dodávek elektrické energie v závislosti na konkrétním regionu společnosti E.ON Energie (jižní části ČR), Pražská energetika (Praha a nejbližší okolí) a ČEZ Prodej (střed a sever ČR). U plynu pak E.ON Energie (Jihočeský kraj), Pražská plynárenská (Praha a nejbližší okolí) a innogy Energie (zbytek ČR).

V režimu DPI skončilo loni v polovině října na 900 000 bývalých klientů skupiny Bohemia Energy. Kvůli extrémnímu růstu cen energií na velkoobchodních trzích skončila v Česku od loňského podzimu už zhruba dvacítka dodavatelů. Institut DPI byl podle důvodové zprávy materiálu v tomto rozsahu použit poprvé.

Sněmovna zpřísnila podmínky pro udržení kapacit v plynových zásobnících

Novela energetického zákona dále umožňuje, aby obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, mohli o část této kapacity přijít. Novela také mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu.

Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely má změna zákona sloužit jako pojistka k plnění zásobníků. Novinkou v zákoně se stane princip „use it or lose it“, tedy „využívej to, nebo o to přijdeš“. Tento princip zavádí novou povinnost ukladatelům do zásobníků plynu, podle které musí využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil.

Účelem principu má být efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Nevyužitou kapacitu bude muset provozovatel zásobníku nabídnout prostřednictvím aukce. Pokud se mu to nepovede ani za nulovou cenu, bude mu moci ministerstvo průmyslu nařídit za zákonem daných podmínek, aby skladování umožnil za zápornou cenu, tedy že za to bude platit. Stát mu v tom případě ale bude muset nahradit vzniklou škodu.

K dnešku bylo v zásobnících podle ministra Síkely 1,86 miliardy metrů krychlových plynu, zaplněny byly z 55 procent. Místopředseda sněmovny a někdejší ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) míní, že je šance, aby zásobníky byly plné na 80 procent k 1. listopadu.

Stát letos získá z dividendy ČEZ 16,6 miliardy korun, dá je na pomoc občanům

Stát by měl z dividendy ČEZ letos získat celkem 16,6 miliardy korun, se kterými již počítá ve státním rozpočtu. Použít je chce na pomoc občanům, řekl při dnešních interpelacích ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Potvrdil přitom dřívější informaci, že představenstvo firmy navrhne na valné hromadě výplatu dividendy z loňského zisku 44 korun na akcii. To by znamenalo, že všem akcionářům vyplatí dohromady 23 miliard korun. Stát je se 70 procenty akcií majoritním akcionářem firmy.

Peníze z dividendy od ČEZ vláda použije na pomoc občanům s rostoucími cenami energií, uvedl premiér. Odhadl, že v příštím roce by mohl být příjem z dividendy pro státní rozpočet ještě vyšší, a to přes 25 miliard korun. Fiala podotkl, že stát není jediným akcionářem, což státu zužuje možnosti, jak chování ČEZ ovlivňovat, protože je nutné respektovat zájmy menšinových akcionářů. „Některé navrhované postupy by vedly k arbitrážím a problémům,“ poznamenal.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy zisk naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Valná hromada ČEZ, která bude o dividendě rozhodovat, se uskuteční 28. června.

Fiala také odmítl komentovat nabídku, kterou podle Hospodářských novin učinil státu majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač. Web deníku na začátku května uvedl, že podnikatel nabídl vládě ke koupi levnější proud ze svých uhelných elektráren. Státu by mimo burzu prodal několik terawatthodin (TWh) elektřiny za cenu odpovídající situaci před ruskou invazí na Ukrajinu. Návrhem se podle webu měla zabývat porada ekonomických ministrů. 

Zdroje: