Podle zástupkyně rodiny Kateřiny Jurigové je Michaláková je nyní na pár dní v Česku. Se svými právníky a zástupci Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD), který její případ také řeší, chce sladit postup. Podstoupit má i psychologické vyšetření. Podle advokátky Dory Bokové se zaměří například na zhodnocení schopností starat se o děti. Jeho výsledky mají norským institucím posloužit jako podklad pro rozhodování.

Michaláková podala žádost o přezkoumání svého případu a vrácení nyní desetiletého Denise a šestiletého Davida koncem loňska. Podezření na zneužívání a zanedbávání se po odebrání dětí nepotvrdilo. Soud tehdy považoval ale zjištění za závažná a chlapce nechal u pěstounů.

Mladšího chlapce matka viděla naposledy v březnu. Se starším nemá žádný kontakt. Podle lednové dohody by děti měla potkat dvakrát ročně na 15 minut. Pokud by si to hoši přáli, mohla by schůzka trvat déle. S mladším synem se měla podle plánu Michaláková znovu sejít v srpnu.

Norský úřad Barnevernet mezitím navrhl, aby matka byla zbavena rodičovských práv k oběma dětem a mladšího hocha adoptovali jeho pěstouni. "Zda v srpnu (norská sociálka) povolí avizované setkání s mladším Davídkem, stále nevíme. Vzhledem k dosavadnímu chování norských úředníků není jisté, zda se nakonec uskuteční," uvedla Boková.

Do případu se zapojila česká diplomacie, premiér Bohuslav Sobotka i prezident Miloš Zeman, který napsal dopis norskému králi. Pokud by Michaláková u krajské sociální komise a u norských soudů se žádostí o svěření dětí do péče neuspěla, mohla by se znovu obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Ten její stížnost dřív nepřijal. Zástupci ministerstva zahraničí už dřív nevyloučili, že by se při případném příštím pokusu k matce připojila i ČR.

Michaláková má v Česku řadu podporovatelů. Podle některých ochránců dětských práv se ale upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů, politici nemají o případu všechny informace a zjištění o situaci chlapců se neberou v potaz. Některá internetová média zveřejnila informace z dokumentů k případu.