Norský úřad zdůvodnil svůj návrh zveřejněním případu i tím, že matka nechtěla vydat pasy synů. Podle ministerstva norští úředníci sledovali česká média od loňského jara. V březnu přitom české zástupce ujistili, že medializace Michalákové neuškodí a adopce nepřipadá v úvahu.

"Do Norska odchází další naše výhrada, ve které se popisují věci, které nám principiálně vadí. nechceme se hádat o jednotlivostech, to je pro advokáty. Tato země ale opakovaně deklaruje: Nelíbí se nám, jakým způsobem jednáte," řekl ředitel Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Jeho cesta do Norska by se měla uskutečnit v červnu, měl by se tam seznámit se spisem. "Abychom byli schopni prokázat, co norská strana eventuálně zanedbala při práci s rodinou. Tím se vytvoří podklady, aby se mohl vytvářet další intenzivní tlak. Lze předpokládat třeba další konzultace velvyslance, další diplomatickou nótu," uvedl ředitel.

Česká strana podala už dvě diplomatické nóty, které představují silný nástroj. O kauzu se začal zajímat premiér Bohuslav Sobotka, jednala o ní i Sněmovna. Podle ministryně Michaely Marksové není norský návrh adekvátní nynějším podmínkám v rodině hochů. "Budu koordinovat kroky směřující proti nedůvodnému prosazení navrhovaných opatření," uvedla Marksová.

Česká strana obdržela šestnáctistránkový dokument s návrhy na adopci, přerušení kontaktů s rodinou, zbavení matky rodičovských práv u obou dětí či u otce jejich zachování ke staršímu synovi. Podle Kapitána materiál vyvolal "jisté rozladění". Norská strana totiž přislíbila, že bude s rodinou aktivně pracovat, aby se do ní chlapci mohli vrátit. První výhradu posílal úřad už v dubnu, podle ministerstva na ni zatím nedostal odpověď.

Návrh norské sociální služby posoudí norská krajská komise, případ by měl přezkoumat i soud. "Jestliže se to nepodaří vyřešit akutně na norském území, v tom okamžiku je tady bič Evropského soudu pro lidská práva. V téhle fázi lze předpokládat, že ČR bude intervenovat ve prospěch svých občanů," uvedl Kapitán.

Podle podporovatelů matky obsahuje návrh sociálky "prokazatelné lži, manipulace i zjevné nesmysly". Poukazují i na informace, že starší chlapec nevyrůstá "ve stabilním prostředí". Popis setkání mladšího syna s matkou prý také neodpovídá pravdě. "Proti návrhu se právníci ostře ohradí," uvedl petiční výbor na podporu rodiny Michalákových.

Poslankyně Jitka Chalánková, která se v kauze dlouhodobě angažuje, vidí šance na vrácení synů matce teď jako minimální. O případu chce jednat s premiérem. Je přesvědčena o tom, že k úspěchu může vést jen diplomatická cesta a případná žaloba Česka a dalších států na Norsko.

Norská sociální služba odebrala děti v květnu 2011 pro podezření na zneužívání a zanedbávání. Policie později případ odložila a žádné obvinění nepadlo. Norský soud považoval ale zjištění za závažná a rozhodnutí sociální služby potvrdil. Dnes desetiletý Denis a šestiletý David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Matka je chce získat zpět, ale zatím s odvoláními neuspěla. Loni v prosinci požádala v Norsku znovu o přezkoumání případu. Podle norské advokátky by rozhodnutí mohlo padnout v létě.