Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní též server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

„Návštěva se vyplatila hostitelům, Izraeli i Saúdské Arábii, každý dostal, co chtěl: Izrael bianco šek k pokračování systému apartheidu a korunní princ oficiální ukončení statusu vyvrhele,“ řekla deníku The Washington Post Randa Slimová, analytička z washingtonského Institutu pro blízkovýchodní studia. „Co touto cestou získaly USA, není jasné,“ dodala.

Rovněž podle Husseina Ibishe, amerického analytika z washingtonského institutu, který se zabývá otázkami Perského zálivu, byla Bidenova cesta úspěchem zejména pro korunního prince Muhammada bin Salmána. „Návštěva měla napravit osobní a politické vztahy mezi americkou vládou a Saúdy, což se, zdá se, povedlo,“ řekl Ibish.

„Muhammadovi, který měl na summitu lídrů (Perského zálivu) často široký úsměv na tváři, Bidenova cesta přinesla to, co si zoufale přál: opětovné přivítání na světové politické scéně,“ napsal The Washington Post. „Naopak v Bidenově případě může trvat týdny či měsíce, než se ukáže, zda obnovené vztahy se Saúdskou Arábií přinesou požadované výsledky,“ dodal americký deník, pro nějž psal před lety i saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží. Ten kritizoval i Muhammada bin Salmána a v roce 2018 byl zavražděn na konzulátu své země v Istanbulu. Podle americké tajné služby ho nechal odstranit korunní princ, podobný názor zastává i Biden, který to podle Reuters zopakoval v pátek v Rijádu na tiskové konferenci po setkání s princem. Tvrdil přitom, že svůj názor řekl i přímo korunnímu princi.

"Historický dokument" neobsahuje nic nového ani zásadního

Americká administrativa před Bidenovou cestou hovořila mimo jiné o „bezprecedentní příležitosti změnit dynamiku Blízkého východu“. Superlativy nešetřil ani izraelský premiér Jair Lapid, který návštěvu označil za historickou. Izraelský prezident Jicchak Herzog šel podle serveru The Times of Israel v rétorice ještě dále a Bidena přirovnal v biblickému Josefovi. Prohlásil, že Biden je na mírové cestě z Izraele do Saúdské Arábie, ze Svaté země do Hidžázu (region, v němž jsou i svatá města islámu Mekka a Medína a také Džidda, kde se Biden účastnil summitu států Perského zálivu).

Biden s Lapidem podepsali Jeruzalémskou deklaraci, kterou izraelský premiér vyvěsil na zeď během nedělního zasedání kabinetu a izraelští činitelé ji označili za „historický“ dokument. Podle serveru The Times of Israel ale neobsahuje nic zásadního ani nového. Biden a Lapid se v ní zavázali mimo jiné, že společně zabrání Íránu ve vývoji jaderné zbraně, budou pokračovat v diskusi o izraelsko-palestinských vztazích, budou bojovat proti antisemitismu a budou se snažit rozšířit takzvané Abrahámovské dohody (navazování vztahů mezi Izraelem a arabskými zeměmi).

Právě zlepšování vztahů Izraele s arabskými zeměmi měl podpořit Biden i návštěvou Rijádu, moc se mu to ale nepovedlo. V pátek to sice vypadalo na malý úspěch poté, co Saúdská Arábie oznámila otevření vzdušného prostoru všem civilním dopravcům, včetně izraelských. Ty dosud smějí létat nad Saúdskou Arábií jen z Izraele do Spojených arabských emirátů a Bahrajnu, díky dohodám těchto dvou zemí z roku 2020 o normalizaci vztahů s Izraelem. Biden v pátek večer označil otevření vzdušného prostoru za „velký krok“ a vyjádřil naději, že povede k normalizaci vztahů Izraele a Saúdské Arábie. I premiér Lapid to označil „za první krok k normalizaci vztahů s Rijádem.“ Studenou sprchou ale o víkendu bylo prohlášení saúdskoarabského ministra zahraničí, který řekl, že to nemá nic společného s diplomatickými vztahy s Izraelem.

Rovněž saúdskoarabský státní ministr pro zahraniční záležitosti Ádil Džubajr o víkendu zdůraznil, že na postoji Rijádu k Izraeli se nic nemění a že podmínkou k normalizování vztahů je dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tutéž podmínku zdůraznili v závěrečném prohlášení i účastníci summitu v Džiddě, za což jim v neděli poděkoval předseda palestinské autonomie Mahmúd Abbás. Také Biden už v Izraeli prohlásil, že izraelsko-palestinský konflikt ukončí vytvoření samostatné Palestiny, podle serveru The Times of Israel se ale vyhnul zmínce o východním Jeruzalému, který Palestinci požadují jako hlavní město svého budoucího státu.

Jedním z cílů Bidenovy cesty bylo také přesvědčit ropné velmoci ke zvýšení těžby ropy, což by mohlo snížit její cenu na světových trzích. Ještě v pátek po bilaterálních schůzkách v Rijádu Biden hovořil o tom, že „dělá, co může“, aby ke zvýšení těžby ropy činitele největšího světového exportéra ropy přesvědčil. Dodal ale, že konkrétní výsledky nebudou známy „několik dalších týdnů“. Šéf saúdskoarabské diplomacie po Bidenově odletu do Washingtonu oznámil, že státy skupiny OPEC+ budou „pokračovat v hodnocení podmínek na trhu s ropou“ a udělají, „co bude nutné“.