Mnozí zdravotní experti se obávali že, následky covidu-19 budou pro Afriku smrtící: Ať už kvůli tamní slabé úrovni zdravotní péče, nedostatečnému vybavení nemocnic, milionům chudých, kteří se na malém prostoru tísní v plechových chatrčích ve slumech a na předměstích, nebo kvůli oslabenému imunitnímu systému spousty Afričanů v důsledku malárie, eboly, tuberkulózy a AIDS. V Africe prostě pro šíření koronaviru panovaly ideální podmínky.

Kupodivu ale nakonec první vlna epidemie nedopadla tak špatně, jak se čekalo. Dokonce se zdálo, že se s ní Afrika vypořádala lépe než zbytek světa. Relativně brzy zde byla zavedena přísná restriktivní opatření včetně lockdownů a počty nakažených zůstaly nízké. A nebylo to jen proto, že se v Africe testovalo méně než v Evropě, protože ani počty mrtvých nebyly nijak zvlášť vysoké. Podle všeho to bylo především díky nízkému průměrnému věku Afričanů.

V listopadu se ale situace obrátila, nemoc se šíří rychleji a denní přírůstek nakažených je oproti létu dvojnásobný – nehledě na to, že vzhledem k místním poměrům budou skutečné počty ještě mnohem vyšší. Hrozí přetížení nemocnic a úmrtnost je v nejméně dvou desítkách afrických zemí nad celosvětovým průměrem. Afrika s 1,2 miliardy obyvatel má přes 3,5 milionu případů covidu-19 a zemřelo na devadesát tisíc nakažených (ZDE).

Úplná uzávěra nepřichází v úvahu

Experti tento neradostný vývoj připisují několika faktorům, které souvisejí především s chováním obyvatelstva. Jednak to byly Vánoce, kdy lidé z měst houfně odjížděli na venkov a za svými příbuznými do jiných zemí, jednak hromadné akce jako předvolební boj v Ugandě, Ghaně a Tanzanii. Na rozestupy mezi lidmi se do značné míry kašlalo a i nošení roušek začalo obyvatelstvo unavené restrikcemi brát na lehkou váhu. Významnou roli sehrála i jihoafrická mutace viru, která už je v JAR dominantní, šíří se v mnoha dalších zemích a podle expertů je až o polovinu nakažlivější.

Africké státy sice opět zpřísňují restrikce, ale lockdownů jako v první vlně už se asi sotva dočkáme. Vzhledem k hospodářské situaci v Africe to prakticky není možné. Spousta lidí tu žije de facto z ruky do úst, čili jinými slovy řečeno – kdo přes den nemůže pracovat, nemá se večer za co najíst. Úplná uzávěra by tedy nutně vedla k nepokojům, násilnostem a chaosu, což si žádná vláda nelajsne.

Na účinnou hromadnou vakcinaci si kontinent počká ještě hodně dlouho, zatím se očkovacích látek dostalo jen hrstce zemí, a to ještě pouze v nepatrném množství. Dostatečné množství vakcín pro zahájení hromadného očkování má zatím pouze Maroko. Africe tedy nezbývá než pouze nabádat lidi k dodržování rozestupů, nošení roušek a mytí rukou.

To ale pandemii nezastaví a bez očkování je její konec na černém kontinentu v nedohlednu. Epidemiologové varují před třetí, čtvrtou či pátou vlnou a čím déle se bude virus v Africe šířit, tím větší je pravděpodobnost dalších a dalších mutací, které nakonec mohou vést k tomu, že očkovací látky budou méně účinné. A že se zmutovaná, a pravděpodobně ještě nebezpečnější varianta koronaviru rozšíří i do Evropy. Jihoafrická mutace už tu je.