Koncern RWE měl podobně jako Uniper s Gazpromem smlouvu o dodávkách plynu, který do Německa proudil především plynovodem Nord Stream 1 po dně Baltského moře. Zásobování se ale zkomplikovalo, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Od září pak přes tento produktovod žádný plyn Rusko nedodává, plynovod byl navíc sabotáží poškozen.

Dodavatelé plynu proto kvůli omezeným a nyní prakticky zastaveným dodávkám ruského plynu museli tuto energetickou surovinu nakupovat z jiných zdrojů za výrazně vyšší ceny. Německo navíc nemá dostatečnou infrastrukturu, aby ihned plně nahradilo dovoz plynu z Ruska. Německá vláda kancléře Olafa Scholze proto na pobřeží Severního moře a Baltu buduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LPG).

Problémy se zásobováním dostaly společnost Uniper do existenčních potíží. Z toho důvodu se firma, německá vláda a její většinový akcionář, kterým je finská společnost Fortum, v září dohodli na zestátnění Uniperu. Vláda tak bude v této firmě vlastnit přibližně 98,5 procenta akcií.

Uniper, který je odkázaný na pomoc státu, se snaží získat arbitráží odškodné. V prohlášení z konce listopadu uvedl, že na náhradu ruských dodávek zatím vynaložil 11,6 miliardy eur (282,3 miliardy Kč) a že částka dál poroste. O náhradu nyní usiluje také RWE.