Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády, doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jednat bude do října 2023, pokud by se dohody nepodařilo dosáhnout, mohou být další způsoby řešení. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.

Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Vláda dnes usnesením pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou do října 2023. „Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení,“ uvedla ministryně. Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. „Vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023, pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí,“ dodala Černochová.

Vláda dnes na doporučení @ArmadaCR rozhodla o tom, že budeme jednat s vládou USA o nákupu letounů F-35. Pronájem gripenů končí v roce 2027, resp. 2029, a letouny 5. generace jsou řešením pro budocnost. Máme víc než rok na vyjednávání a pak se finálně rozhodne o samotném nákupu.

— Jana Černochová (@jana_cernochova) July 20, 2022

O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen ČTK řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze Gripen E. Ministerstvo obrany oznámení překvapilo, podle jeho vyjádření Česká republika oficiální nabídku nedostala.

Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi. „I v rámci naší mobility, našich schopností máme za povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat,“ řekla ministryně s tím, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky. Stejné stroje si plánuje pořídit třeba Německo, objednalo si je i Polsko. „Museli bychom, i pokud bychom měli jiné stroje, infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy. Technologie jde dopředu, do té infrastruktury se dlouhodobě neinvestovalo,“ dodala Černochová. I když gripeny může armáda využívat až do roku 2029, podle Černochové bylo nutné rozhodnout už nyní, protože se ceny techniky stále zvyšují a zároveň chybějí výrobní kapacity a suroviny, což doby dodání prodlužuje. "Nesmíme proto otálet, protože dodací lhůty jsou v řádu let," uvedla.

Gripeny v české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Rozhodování o nových stíhacích letounech tehdy doprovázela podezření na korupci. Čeští stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí.

České gripeny budou hlídat vzdušný prostor Pobaltí o dva měsíce déle až do konce září. Důvodem je žádost Litvy, informovala ministryně Černochová. Čeští stíhači měli v Litvě skončit na konci července. 

Výrobce F-35 Lockheed Martin ČTK sdělil, že je zájmem Česka o svůj stroj poctěn. „Poskytneme americké vládě veškerou podporu při jednáních o akvizici,“ uvedla firma v prohlášení, které ČTK poskytl Vít Šubrt z Cook Communications. „Jsme přesvědčeni, že F-35 přináší bezkonkurenční hodnotu jako nejschopnější letoun s nejnižšími náklady na životní cyklus a zároveň poskytuje nejsilnější dlouhodobé průmyslové a ekonomické příležitosti ve srovnání s jakoukoli stíhačkou na trhu,“ dodala firma.

Obrana zrušila tendr na nákup bojových vozidel, osloví přímo švédského výrobce

Ministerstvo obrany zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel (BVP) pěchoty za více než 50 miliard korun. Nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Rozhodla o tom dnes vláda. Tendr byl podle Černochové zrušen na základě doporučení právní kanceláře. Nové stroje mají nahradit letitá sovětská vozidla.

Dosavadní tendr, ve kterém zůstali tři potenciální dodavatelé, nabral postupně několikaleté zpoždění. Předchozí vláda ho přerušila, protože předložené nabídky nesplnily armádní požadavky. Koncem června ministerstvo zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky výběrového řízení. Bylo mezi nimi vzdání se nároků na náhradu škody, která by firmám mohla vzniknout v souvislosti s dosavadním průběhem tendru, nebo nepřekročitelnost původní předpokládané hodnoty zakázky 51,68 miliardy korun včetně DPH. Nové podmínky neodsouhlasily španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.

1/2 Vláda dnes schválila zrušení dosavadního tendru na nová BVP. Na základě výsledku právního auditu, jež jsem zadala po svém nástupu, a poté, co 2 ze 3 uchazečů odmítli přistoupit na nové podmínky nelze postupovat jinak. Zároveň jsme rozhodli, že dále půjdeme cestou vláda-vláda.

— Jana Černochová (@jana_cernochova) July 20, 2022

2/2 Je to efektivní způsob, jak nová BVP pořídit a naplnit závazek vytvoření těžké brigády v r. 2026. Jednat budeme se o koupi vozidel CV90, což je osvědčená platforma. Jednání budeme koordinovat se , jež se vydalo stejnou cestou, abychom dosáhli co nejvýhodnějších podmínek.

— Jana Černochová (@jana_cernochova) July 20, 2022

Černochová už dříve uvedla, že měl být rovnou vyřazen jeden uchazeč, který nesplnil technické ani finanční podmínky. Bývalý ministr obrany a nynější šéf sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (za ANO) ale uvedl, že odborná skupina mu tehdy doporučila tento postup.

S nabídkou na účast v tendru oslovil úřad čtyři firmy. Kromě těch, které podaly nabídku, bylo původně účastníkem i německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Ze soutěže ale odstoupilo, protože jeho vozidlo by nenaplnilo armádní požadavky.

Černochová dnes uvedla, že s ohledem na doporučení právní kanceláře nezbylo než tendr zrušit. Připomněla, že Slovensko v červnu oznámilo koupi 152 pásových obrněných vozidel od Švédska za zhruba 1,69 miliardy eur (41,7 miliardy korun). Nákup se chce pokusit se sousedy koordinovat, existuje podle ní díky tomu i šance na slevu či rychlejší dodávky. „Jdeme vyjednávat se švédskou vládou, ale nezavíráme si cesty pro další možnosti, které mohou nastat,“ doplnila.

Švédský obrněnec CV-90 | zdroj: Oldřich Danda / Právo / Profimedia  

S nákupem by podle Černochové měl počítat už státní rozpočet pro příští rok. Při vyjednávání chce dosáhnout toho, aby se na zakázce minimálně ze 40 procent podílel český průmysl, dalšími kritérii budou rychlost dodání a cena. „Fronty na jakýkoliv vojenský materiál jsou nyní velice dlouhé a my se musíme co nejrychleji do té fronty postavit,“ uvedla Černochová.

Premiér Fiala označil dnešní rozhodnutí o BVP i amerických bojových letounech F-35 Lightning za krok směrem k posílení obranyschopnosti ČR v příštích desítkách let, k modernizaci armády a plnění závazků vyplývajících z členství v NATO. Náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že se švédskými BVP je armáda schopná pracovat. „Je to vyhovující vozidlo pro koncepci našich ozbrojených sil a vozidlo, které potřebujeme. Pokud k tomu (nákupu) dojde, jsme s tímto výběrem spokojeni,“ uvedl.

Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026. Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.