"Pokud by byl akceptován požadavek na needitované zařazování zpráv politických stran, proč by to napříště neměly být zprávy třeba Kanceláře prezidenta republiky, ministerstev, či dalších státních orgánů a organizací?" nastiňuje obavy z dalšího vývoje Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI).

Kdyby Rada ČTK svůj návrh prosadila, byl by to podle CZ IPI "další krok k omezení svobody tisku v České republice".

Zneužití pravomocí? 

Mezinárodní tiskový institut navíc argumentuje tím, že návrh je v přímém rozporu se Zákonem o ČTK.

V jeho paragrafu č. 5 stojí, že členové Rady nesmějí působit ve prospěch politických stran a hnutí. Zákon dále v paragrafu 8 v sedmi bodech vymezuje působnost Rady.

"V žádném případě do působnosti Rady nepatří jakýmkoliv způsobem ovlivňovat natož měnit skladbu zpravodajství ČTK," konstatuje CZ IPI.

"Takové zásahy, jako je třeba tlak na zveřejňování textů dodaných politickými sekretariáty, jsou jednoduše zneužitím pravomoci radního a porušením zákona," shrnuje výhrady pro HlídacíPes.org předseda správní rady CZ IPI Michal Klíma.

"Hodnota zpravodajské agentury je v tom, že skladbu svého servisu vytváří nezávisle jen na základě profesionality svých pracovníků. Nikdo by do obsahu zpravodajství neměl zasahovat a nejméně ze všeho členové Rady ČTK," dodává.

Proč Žantovský znovu zasahuje

Autor zmiňovaného kontroverzního návrhu Petr Žantovský vzbudil kritiku už loni, když navrhoval, aby ČTK zařadila do svého informačního servisu také zmínku o udílení takzvaných Krameriových cen pro novináře. Psal kvůli tomu i sms přímo generálnímu řediteli ČTK Jiřímu Majstrovi.

"Nenařizoval jsem panu Majstrovi, co má ČTK psát, jen jsem mu dal k úvaze, zda by nebylo vhodné… aby to ČTK dala do servisu. Tedy opakuji, prosil jsem jej, aby to zvážil, nic víc. To, že to vyhodnotil jako zprávu pro ČTK bezcennou, jsem na zasedání Rady ČTK označil za – podle mého názoru – chybu a diplomatický lapsus. Za tím si stojím," odepsal Žantovský na dotaz HlídacíPes.org.

Krameriovy ceny uděluje Asociace nezávislých médií, kterou Žantovský spoluzakládal. Asociace sdružuje některé dezinformační weby a další alternativní média a z jejich řad často vybírá právě i nositele zmiňovaného ocenění.

Když ale Petr Žantovský loni na Radě téma nadhodil, ostatním radním neřekl, že sám patří mezi organizátory Krameriových cen. Proti tomu se ostře ohradil tehdejší předseda Rady ČTK Miroslav Augustin.

"Vadí mi nesmírně, když prosazuje své názory v ČTK způsobem, že žádá 'četku', aby zpravodajsky pokrývala jeho soukromé aktivity, což je právě případ Krameriových cen. To se prostě nedělá, to je instruktážní případ střetu zájmů," řekl tehdy Augustin pro HlídacíPes.org.

Ať se vyjádří ředitel 

Sám Petr Žantovský svůj aktuální nápad obhajoval na posledním zasedání Rady tak, že by nová služba mohla zmírnit "některé diskuse o tom, že agentura třeba více nebo méně preferuje tu či onu politickou stranu či názor".

Podpořil ho další z radních Pavel Foltán, který Žantovského návrh označil za "dobrý příklad pro ostatní média": "Je v tom i parametr absolutní objektivity," řekl.

Výhrady vznesla naopak místopředsedkyně Rady Jaroslava Wenigerová: "Když se podívám na zákon, je tam, že ČTK poskytuje služby za úplatu. Pokud by Rada došla k názoru, že by tato služba byla vhodná pro objektivní informování veřejnosti, musí se to objevit v nějakém dokumentu. Tedy – musel by být doplněn tento zákon?"

Další z radních Jana Gáborová zdůraznila nutnost důsledného oddělení od redakční části. "Aby bylo jasné, co je zpravodajství, co výstupy politických stran. Pak by se cesta najít dala. ČTK s tím může pracovat i jako se zdrojem informací," myslí si Gáborová.

Mnohem ostřeji hodnotí nejen aktuální návrh na novou službu, ale i celkové působení Petra Žantovského v Radě ČTK předseda správní rady Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu Michal Klíma:

"Žantovský je člověk, který se nechvalně proslavil už v polovině osmdesátých let, kdy v zájmu komunistického režimu provedl personální čistku v redakci měsíčníku Melodie, jejíž obětí byly skutečné osobnosti kulturní publicistiky jako Jiří Černý, Jan Rejžek, Lubomír Dorůžka, Petr Dorůžka, Čestmír Klos a další. Bohužel se jeho přístup k médiím zřejmě nezměnil," konstatuje Klíma.

K zavedení služby ČTK pro politické strany se teď má vyjádřit generální ředitel agentury Jiří Majstr. Své stanovisko by měl sdělit radním na příští schůzi. Ta se má konat 18. září.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky