Fiala tak komentoval situaci, kdy akcie společnosti ČEZ se po zprávách o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který ve středu schválila vláda, na burze výrazně propadly. Pokles akcií ČEZ je podle analytiků reakcí právě na tento legislativní návrh, který podle nich otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část.

„Vládní návrh zákona vlastně nemá konkrétní směřování. Je to obecná úprava, která se týká všech společností daného typu. A je to obecná úprava, která vlastně srovnává tu situaci u nás se situací ve zbytku Evropy,“ uvedl dnes Fiala.

Podle vládního návrhu by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. Podle Fialy to jsou hranice běžně používané v Evropě. „To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny, a ne pouze na jednu společnost,“ dodal.

Vláda má podle premiéra ambici posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize. „Převzali jsme vládu ve chvíli, kdy byl stát energeticky nezabezpečen,“ řekl Fiala, podle kterého se jeho vládě po výpadku dodávek z Ruska postupně podařilo zajistit náhradní dodávky plynu a ropy. Dodal, že stát musí zajistit dostatek energie za přijatelné ceny. Zmínil například dostavbu JE Dukovany.

Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračovaly v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu, index PX byl necelou hodinu před polednem proti čtvrtečnímu závěru níže o 0,73 procenta na 1306,65 bodu. Před 14:00 se propad akcií ČEZ zmírnil, když oslabovaly o zhruba tři procenta a pohybovaly se kolem 1011 Kč.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. O rozdělení firmy v minulosti mluvil Fiala jako o jedné z možností restrukturalizace podniku cílené k tomu, aby stát získal kontrolu nad energetickou infrastrukturou.

Analytik XTB Štěpán Hájek míní, že důvěra zahraničních i domácích investorů je výrazně otřesena a nejistota, která obklopuje další politický vývoj, může akcie ČEZ srazit blíže k 900 Kč. Pokud vláda bude přemýšlet i nad samotnou cenou akcií, měla by citlivěji komunikovat další kroky. Takový pocit z ní ale za jejího dosavadního fungování nemám, řekl ČTK Hájek. Začátkem příštího týdne proto očekává další propad cen akcií.

Cenné papíry firmy tak za týden přišly o zhruba 130 miliard korun tržní hodnoty, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „ČEZ těžce krvácí i dnes. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně ne až tak výhodných podmínek,“ doplnil Kovanda.

Schválené snížení kvora pro hlasování o rozdělení společnosti zafungovalo jako poklesový katalyzátor, míní Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus. Tento krok podle něj znamená, že vláda nebude muset za vykoupení akcionářů nabídnout silně atraktivní prémii proti tržním cenám.

Fiala odmítl kritiku, že vláda s obcemi nekomunikovala redukci pošt

Fiala na sněmu SMO odmítl kritiku starostů, že vláda při rozhodování o rušení poštovních poboček málo komunikovala se samosprávami. Kabinet podle Fialy učinil rozhodnutí o počtu rušených poboček a na České poště poté bylo, aby s obcemi projednala jejich připomínky a případně je zohlednila. Komunikaci vlády ve čtvrtek na sněmu na příkladu rušení poštovních poboček kritizoval i prezident Petr Pavel, podle kterého není správné, že se reformy plánují z centra bez seznámení se s pohledem dotčených obcí.

Podle Fialy o redukci poboček České pošty musela kvůli špatnému stavu jejího hospodaření rozhodnout vláda. „Nerozhodovala o těch konkrétních (pobočkách), to byl odborný názor managementu České pošty. Ve chvíli, kdy se mluvilo o konkrétních pobočkách, tak byli dotazováni starostové, a my jsme je k tomu i vyzvali,“ uvedl Fiala.

Mnozí starostové své připomínky k plánu zrušit poštovní pobočky podle Fialy vznesli. „Odpovědnost vlády je rozhodnout o tom, že zrušíme 300 poboček. To prostě je úkol vlády a tam by tomu žádná předcházející debata nepomohla,“ řekl Fiala, podle kterého byla posléze zahájena debata se starosty a na základě jejich argumentů byly na seznamu poboček určených ke zrušení provedeny některé změny.

Fiala řekl, že se zástupci měst a obcí se naposledy sešel v závěru loňského roku. S nově zvoleným vedením SMO se chce co nejdříve sejít. „Budeme hledat formy pravidelné komunikace,“ uvedl Fiala. Předseda SMO František Lukl premiérovu vstřícnost ocenil. Starostové se podle něj chtějí na nutné konsolidaci veřejných financí podílet jako partneři.

Na dvoudenním sněmu SMO v Olomouci delegáti diskutovali o financování samospráv i o vládním úsporném balíčku. Svaz odmítl návrh vládní koalice na zvýšení daně z nemovitosti bez ohledu na místní podmínky a sdílení jejího výnosu se státem, pokládá to za krok špatným směrem.

SMO je nevládní organizací sdružující přes 2800 měst a obcí, v nichž žije 8,5 milionu obyvatel České republiky.