Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) vyzval k racionální diskusi, ekonomický model pošty je podle něj nyní neudržitelný. Pošta chce snížením počtu poboček i propuštěním zaměstnanců zmírnit svou ztrátu, která se loni meziročně více než zdvojnásobila na 1,75 miliardy korun.

Počet poboček pošty se má k 1. červenci snížit o 300 na 2900. Vláda o tom bude rozhodovat zřejmě příští týden. Za posledních pět let klesl podle České pošty zájem o tradiční poštovní služby vlivem digitalizace o 40 procent. Pobočková síť se přitom nezměnila. Pošta podle pověřeného generálního ředitele Miroslava Štěpána nezavře pobočky v obcích, kde je pouze jedna. Pobočky, které budou nově spádové pro klienty, jejichž pošta bude zrušena, pak podle Štěpána zajistí dostatečnou kapacitu pro jejich obsluhu.

Podle Rakušana letos České poště hrozila insolvence, a proto bylo nutné, zahájit transformaci podniku, jejíž součástí je právě snížení počtu poboček a také propuštění asi 1600 z celkových 23 000 zaměstnanců firmy. Stát poště za to, co si u ní objednal, neplatil dostatečně, uvedl ministr. Jen ztráta z provozu služeb pro stát činí podle něj za roky 2018 až 2023 celkem 4,3 miliardy. I v případě zrušení 300 poboček pošty bude mít Česko podle informací ČTK více pošt v přepočtu na obyvatele než kterýkoli ze sousedních států.

Někteří starostové, primátoři či hejtmani si stěžují na to, že s nimi stát rušení pošt předem neprojednal. „Je tristní, že celá skutečnost byla jen jednostranným oznámením společnosti,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub). „Vláda bohužel opět rozhodla o nás bez nás,“ uvedl plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO).

„Rozumím, že Česká pošta hledá úspory, kde se dá, ale postup, kdy se starosta dozvídá o zrušených pobočkách ve své obci z médií, považuji za bezohledný,“ uvedl starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS). „Stavějí nás před hotovou věc, lidé mi už volají a říkají: ‚Starosto, něco s tím udělej!‘, ale otázka je, jak dalece to budeme schopni zvrátit,“ řekl starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek (sdružení Oušťáci). Také zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) uvedl, že vůbec nebyl dán prostor pro diskusi.

Vondrák a Macura žádají v otevřeném dopise ministra vnitra, aby rušení pošt přehodnotil. Podle nich je nepřijatelné a může zvýšit nezaměstnanost. „Jeví se, že jediným kritériem, které bylo zvoleno, je docházková vzdálenost, nic dalšího. Ta kritéria nerespektují, aspoň podle mě, specifika města, jeho sociálně-ekonomickou strukturu, věkovou strukturu,“ řekl Macura. V dopise s Vondrákem připomínají, že Moravskoslezský kraj je jedním ze tří strukturálně nejvíce postižených krajů v zemi. Potýká se s vysokou nezaměstnaností či zhoršeným životním prostředím a žije v něm mnoho seniorů.

Také podle předsedy Svazu měst a obcí Lukla je nutné se starosty obcí, kde chce stát pošty rušit, jednat o místních specifikách. „Bez úzké a věcné komunikace se nepodaří ani desetina předpokládaného,“ uvedl. Zástupci České pošty oznámili, že chtějí starostům a primátorům osobně vysvětlit výběr rušených poboček a prodiskutovat budoucí zajištění poštovních služeb.

Kuba vyzval k racionální diskusi. „Je logické, že tohle téma vyvolá velkou politickou diskusi, protože se redukuje veřejná služba tam, kde jsou na ni lidé zvyklí,“ řekl. Považuje za nutné, hledat způsob, jak veřejné prostředky vynakládat co nejúčelněji. Úspory v České poště obhajuje i středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Já si myslím, že bez některých zásadních opatření, která se měla z mého pohledu udělat možná už fakt dávno, třeba před deseti lety, se Česká pošta v současné situaci neobejde,“ uvedla.

Starostové a primátoři si ale často stěžují kromě rušení poboček i na důvody výběru rušených pošt. Rušené pobočky pošta údajně vybírala podle návštěvnosti, počtu transakcí, ekonomické rentability provozu a kritérií důležitých pro klienty, jako například bezbariérový vstup. Někde by ale měla skončit třeba právě bezbariérová pošta. Týká se to třeba Valašského Meziříčí na Vsetínsku, kde mají být podle starosty Roberta Stržínka (ANO) zrušeny tři ze čtyř pošt. „A třetí rušená je v ulici J. K. Tyla, tedy na našem největším sídlišti, v budově, kde je domov seniorů, kam chodí všichni naši senioři, využívají bezbariérového přístupu, protože pošta na náměstí není bezbariérová,“ uvedl.

Některé obce kritizují rušení pošt v oblastech obývaných hlavně seniory. „Pro nás by uzavření pobočky ve Staroměstské ulici znamenalo, že budou tyto služby hůře dostupné zejména pro dům s pečovatelskou službou, tedy pro seniory a také pro obyvatele okolních sídlišť,“ uvedl starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní). „Pobočky budou zrušené i v okrajových územích Budějovic, kde jsou třeba starší občané, kteří si určitě datovou schránku zřizovat nebudou, pro důchod si musí dojít,“ řekla budějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová (ODS).

Rušení pošt může také zkomplikovat dopravu. V Havlíčkově Brodě považuje radnice za nepřípustný hlavně konec pošty v Nádražní ulici. „Protože je pro nás strategickou poštou, využívá ji mnoho občanů,“ uvedl starosta Zbyněk Stejskal (ODS). Když budou všichni jezdit na poštu u náměstí, mohlo by to podle něj také ztížit dopravu v centru, i kvůli omezeným možnostem parkování.

Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) nedává rušení pošt někdy ani ekonomický smysl. „Jestliže pošta vysílá po 100 letech signál, že prodává domy, které kdysi pro její fungování tato země zajistila, a zůstává v komerčních prostorách v nákupních centrech, kde platí nájem, tak je to opravdu velmi špatný signál pro českou veřejnost o hospodaření země,“ řekl.