Dnes je sobota 27. dubna 2024., Svátek má Jaroslav
Počasí dnes 16°C Polojasno

Na Tchaj-wanu začaly prezidentské volby, určí vztahy s Čínou na další roky

Na Tchaj-wanu začaly prezidentské volby, určí vztahy s Čínou na další roky
Fronta před volební místností na Tchaj-wanu | zdroj: Profimedia

Na Tchaj-wanu dnes začaly prezidentské a parlamentní volby, které mohou výrazně ovlivnit vztahy s Čínou na příští čtyři roky. Hlasovací místnosti se otevřely v 8:00 místního času (1:00 SEČ) a uzavřou se v 16:00 (9:00 SEČ). Sčítání hlasů začne hned poté a předběžné výsledky by měly být známé dnes večer místního času.

O prezidentský post se v téměř 24milionové zemi uchází nynější viceprezident William Laj z vládnoucí a k hlubším vztahům s pevninskou Čínou skeptické Demokratické pokrokové strany (DPP) a dva opoziční představitelé - Chou Jou-i z uskupení Kuomintang (Národní strana) a bývalý starosta Tchaj-peje Kche Wen-če z podstatně menší Tchajwanské lidové strany (TPP). Obě opoziční strany by hospodářské či kulturní vztahy s Čínou chtěly zlepšit.

I proto byl Laj během kampaně opakovaně terčem kritiky Pekingu, podle něhož by jeho zvolení představovalo vážné nebezpečí. DPP zastává názor, že jen lidé na Tchaj-wanu mohou rozhodnout o osudu ostrova, a odmítá jakékoliv snahy pevninské Číny ovlivňovat dění na něm.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně. Nezávislost Tchaj-wanu nyní uznává jen 13 zemí světa.

Čínský tisk o volbách na Tchaj-wanu neinformuje vůbec či jen minimálně

Čína se v posledních dnech hlasitě vyjadřovala k sobotním prezidentským a parlamentním volbám na Tchaj-wanu, čínský tisk, který je pod vládní kontrolou, však o hlasování neinformoval vůbec či jen minimálně. Minimální prostor tato média věnovala poltickému dění na Tchaj-wanu i v předchozích týdnech.

Peking už dříve označil hlasování za volbu mezi mírem a válkou a vyzval Tchajwance, aby si dobře vybrali. Zvolení kandidáta vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP) Williama Laje do prezidentského úřadu by podle čínských činitelů představovalo vážné nebezpečí. Čínská armáda dnes vydala prohlášení, ve kterém tvrdí, že je připravena „potlačit jakékoliv snahy o nezávislost Tchaj-wanu v jakékoliv podobě“.

Ačkoliv čínská diplomacie věnovala volbám na ostrově, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii, řadu ostrých vyjádření, oficiální čínský tisk, který je pod kontrolou komunistické strany, se hlasování věnoval jen v minimální míře. Oficiální média, jako je agentura Nová Čína, televizní stanice CCTV či Lidový deník, dnes, tudíž den před hlasováním, věnovaly volbám jen stručné zprávy. Podobně se zachovaly i zpravodajské portály, které jsou rovněž pod kontrolou úřadů.

V uplynulých měsících oficiální média věnovala dění na Tchaj-wanu několik zpráv, jež kritizovaly kandidáta za DPP, kterého Peking považuje za separatistu, či zdůrazňovaly údajnou hospodářskou závislost Tchaj-wanu na Číně.

Na sociálních sítích, které jsou rovněž pod kontrolou cenzury a úřadů, převažují názory, které kopírují oficiální postoje Pekingu. Uživatelé například kritizují Laje či tvrdí, že Tchajwanci ve skutečnosti nemají ve volbách moc změnit politiku své vlády. „Ať už bude zvolen jakýkoliv kandidát, tak se z něj nemůže stát nic jiného, než gaučový psík Spojených států,“ cituje agentura AFP jeden z příspěvků.

Tchaj-wan volí prezidenta a parlament

Vedle viceprezidenta a kandidáta vládní Demokratické pokrokové strany (DPP) Williama Laje se o prezidentský post ucházejí také dva opoziční představitelé - Chou Jou-i z uskupení Kuomintang (Národní strana) a bývalý starosta Tchaj-peje Kche Wen-če z podstatně menší Tchajwanské lidové strany (TPP). Opoziční strany by hospodářské či kulturní vztahy s Čínou chtěly zlepšit.

DPP je u moci od roku 2016 a opozice argumentuje, že nastal čas na výměnu na vládních postech. Vládní strana zastává názor, že jen lidé na Tchaj-wanu mohou rozhodnout o osudu ostrova, a odmítá jakékoliv snahy pevninské Číny ovlivňovat dění na Tchaj-wanu. DPP a její příznivci tvrdí, že si přejí mír a že Tchaj-wan je fakticky nezávislým státem. „Pokud se znovu přiblíží k Číně, tak Tchaj-wan ztratí své výhody, a zahraniční investice budou pozastaveny či zrušeny,“ řekl kandidát na prezidenta DPP na posledním předvolebním mítinku.

Kuomintang uvádí, že chce zlepšit hospodářské a kulturní vztahy s Pekingem, za což si jeho kandidát na prezidenta vysloužil kritiku, že je pročínský. To však Chou Jou-i odmítá. „Veřejné mínění chce, abychom zachovali status quo (současný stav),“ uvedl politik Kuomintangu. Podle něj hrozí, že při zvolení Laje prezidentem nastane v oblasti chaos. Kche Wen-če z TPP tvrdí, že je jediným přijatelným kandidátem pro obě země, jež mají největší vliv na Tchaj-wan - USA a Čínu. Podle něj je důležité nastavit spolupráci s USA tak, aby nenarušila vztahy s Pekingem.

Vedle prezidenta Tchajwanci zvolí také nové složení místního parlamentu, kde v současnosti má DPP většinu.

Zdroje: