Tento týden se má petiční výbor Senátu zabývat peticí více než jedenácti tisíc občanů, kteří žádají, aby Senát nechal prošetřit činy prezidenta Miloše Zemana a zvážil ústavní žalobu kvůli jeho proruské propagandě. Má to podle vás šanci?

Petice má mnoho podpisů a podle pravidel, která v Senátu máme, se musí projednat. Uskuteční se k tomu veřejné slyšení, uvidíme, s jakými argumenty přijdou signatáři, a podle toho budeme reagovat. I když s mnoha názory prezidenta Zemana nesouhlasím, nepředpokládám, že bychom měli dost podkladů na to, abychom vyhlásili nedůvěru prezidentovi.

Podání žaloby k Ústavnímu soudu je podle Ústavy poměrně složité, protože k tomu nestačí jako v minulosti rozhodnutí Senátu, ale vedle třípětinové většiny senátorů by to musela schválit i třípětinová většina poslanců. Není to moc komplikované?

Samozřejmě, ta procedura není moc jednoduchá, ale to je určitě dobře, protože pak by se mohlo stát, že bychom vyhlašovali odvolání prezidenta každou chvíli. Uvidíme, s čím signatáři přijdou, jestli předloží ještě další argumenty než ty, které známe. Protože ty, které známe, nás mohou znepokojovat, ale nejsou na to, abychom vyhlásili, že prezident poškozuje stát.

I když myslíte, že chování prezidenta ještě nesplňuje zákonné předpoklady pro odvolání, co mu říkáte? Za nejproblematičtější je označováno jeho chování v zahraniční politice, podle řady kritiků zpochybňuje svými kroky naše spojenectví v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance.

To je ten největší problém, který vnímám i já. Zahraniční politiku této země určuje vláda, ministerstvo zahraničí a k tomu samozřejmě prezident i obě komory Parlamentu a měli bychom vystupovat jednotně. Jestliže si v této chvíli pan prezident trochu dělá ze společného stanoviska trhací kalendář, tak je to špatně, mluvím hlavně o vztahu k Rusku.

Vztah českého prezidenta Miloše Zemana k Rusku a ruskému prezidentovi vyvolává velkou kritiku, zejména jeho nedávná návštěva Kremlu, byť ustoupil od účasti na kontroverzní vojenské přehlídce, ale místo toho jednal s Vladimirem Putinem a třeba podle bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába se choval vůči němu patolízalsky. Mnohým vadilo, že Miloš Zeman říkal, že protiruské sankce budou do roka zrušeny a konflikt na Ukrajině označil za občanskou válku, i když je řada důkazů o tom, že tam operují ruští vojáci. Byla to podle vás chyba?

To, že se český prezident sešel s Putinem, nás může znervózňovat, ale to bychom museli stejně reagovat na německou kancléřku Angelu Merkel a další politiky, protože kromě toho, že se vyhlásily protiruské sankce, je také nutné pokračovat v jednání, aby se dohody z Minsku dodržely. To je minimum pro to, aby válečný konflikt na Ukrajině skončil. Takže to vlastní setkání Miloše Zemana s Putinem můžeme těžko odsuzovat.

Asi nejde tolik o samotnou schůzku, jako o to, co na ní zaznělo.

Já jsem tam nebyl, mám to jen z médií, a přiznám se, že některým informacím mohu věřit a některým ne, proto nebudu obsah schůzky komentovat.

Ale některé výroky padly po jednání na tiskové konferenci přímo od Miloše Zemana. Třeba výrok o občanské válce na Ukrajině. Myslíte si, že se konflikt na Ukrajině tak dá označit, když třeba v případě Krymu sám ruský prezident Putin potvrdil, že ti neoznačení "zelení mužíčci", kteří operovali na Krymu ještě před jeho anexí, byli ruští vojáci?

Občanská válka je vždycky střet uvnitř jednoho státu a tady skutečně bojují Ukrajinci proti Ukrajincům. Ale to, že se v tom tak silně angažuje ruská armáda, je minimálně obrovsky znepokojující.

Jak hodnotíte jednání hlavy státu v domácí politice? Prezident je poměrně aktivní, jezdí po regionech a vyjadřuje se ke všemu možnému. Ale největší pozornost asi vyvolala kauza uznávaného českého novináře Ferdinanda Peroutky a jeho neexistující článek o Hitlerovi gentlemanovi, kdy prezident trvá na tom, že ho na vlastní oči viděl. Nepůsobí to někdy tragicky nebo komicky?

Já bych řekl tragikomicky. Ale neberme prezidentovi možnost říci svůj názor. Ovšem v každém případě by prezident měl v domácí politice spíš spojovat, jak sliboval před volbami, ale on v tomto okamžiku společnost dramaticky rozděluje a polarizuje.

Někdo říká, že prezident rád provokuje, on byl vždycky trochu exhibicionista, rád se předváděl před kamerami, ale podle vašeho stranického kolegy, exministra obrany Alexandra Vondry to může souviset s tím, že se připravuje na příští prezidentskou volbu a na druhé volební období na Hradě. Souhlasíte, že jednání Miloše Zemana je předzvěstí prezidentské kampaně?

Nebudu spekulovat, na to se zeptejte pana prezidenta Zemana.

Vaši straničtí kolegové v dolní sněmovně Parlamentu spolu s poslanci TOP 09 a Úsvitu vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry Sobotkově vládě. Myslíte si, že schválení podpory biopaliv, které je výhodné pro firmu Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše, bylo poslední kapkou, nebo je podle vás důvodů, proč by měla vláda skončit, víc?

Podle mého názoru bylo vyhlášení hlasování o nedůvěře vládě jediným logickým výsledkem, protože to, co se dnes odehrává v Poslanecké sněmovně, ve vládě, teď si můžeme vzít jako příklad konkrétně podporu biopaliv pro pana Babiše, už je takový konflikt zájmů, který vůbec nechápu a obtížně ho polykám. Takže s vyvoláním hlasování o nedůvěře vládě souhlasím, minimálně je to upozornění i pro premiéra, pro celou vládu, že opozice si nenechá všechno líbit. A myslím, že by na to neměli zapomenout ani občané.

Nicméně premiér Bohuslav Sobotka se snaze opozice vysmál, podle něj i opozice ve Sněmovně zná matematiku, že nedá dohromady potřebných 101 hlasů pro vyslovení nedůvěry vládě, že jde jen o snahu zdržovat vládu od práce. Má to tedy v takové situaci vůbec nějaký smysl?

Matematika je jasná, ale je to vážné varování pro vládu. A vzpomeňme si na uplynulá léta, kdy to také vypadalo, že vláda nemůže padnout, a ona nakonec padla. Myslím, že to je krok v trochu beznadějné situaci, kdy ministr financí koná, jak koná, a poslanci ANO přes veřejný slib, že podpoří pozměňovací návrh, který ukončí podporu biopaliv, udělali opak. Může se stát, že někteří poslanci při tomto nebo při budoucím hlasování o nedůvěře také otočí. Aby vládní koalice nebyla překvapena.

Senát si stále udržuje noblesu při jednání, v horní komoře nepadají tak silná slova jako v Poslanecké sněmovně. Jak se díváte na to, když slyšíte z úst vládních představitelů, konkrétně vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše osobní urážky a nadávky? Například v odpovědi na interpelaci nazval místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska tunelářem, lhářem, ožralou a zlodějem. Není to už přes míru?

Mně se to fakt nelíbí a musím říci, že půl roku nám pan Babiš vykládal, že není politikem, že přišel řídit stát jako firmu. Pak připustil, že už je politikem, ale měl by se taky jako politik začít chovat. V určitých situacích by měl být korektní a ne vulgární.

Jak hodnotíte po více než roce práci celé vládní koalice? Není vám líto, že mnoho reformních kroků, které po velkých problémech nakonec prosadily středopravé vlády a riskovaly tak ztrátu popularity, dnes levice s pomocí hnutí ANO Andreje Babiše ruší, třeba druhý pilíř penzijní reformy nebo zdravotnické poplatky, a že dnes, kdy se ekonomice začalo dařit, rozhazuje peníze na všechny strany?

Bohužel je standardní, že levice rozhazuje, a jak jste správně řekla, s pomocí Babiše a jeho hnutí ANO. Já nevím, jestli ANO je politický střed, pravice, levice, on moc programových bodů nemá. Tato vláda zrušila poplatky ve zdravotnictví, které už nebyly dramatickým momentem, a najednou chybějí čtyři a půl miliardy ve zdravotnictví. Co tedy udělá? Vezme ze státního rozpočtu peníze na státní pojištěnce.

Ale státní rozpočet vzniká z daní, které platíme. Vládní koalice zrušila druhý důchodový pilíř, nemuselo se to někomu líbit, ale druhý pilíř znamenal, že za dvacet, třicet let bude na důchody pro ty, kteří do toho vstoupí. Takže vláda v této chvíli standardně vyhazuje peníze nebo slibuje věci, které nemůže splnit. To znamená, že nebude snižovat deficit státního rozpočtu.

Myslím si, že současný ekonomický růst, který dosahuje nárůst tří procent HDP, je unikátní. Připomíná mi to roky 2005 až 2006, kdy současný premiér Sobotka byl ministrem financí a ekonomický růst dosahoval šesti procent, a přitom nastartoval dramatický dluh České republiky. Takže z mého pohledu je to špatně.

Ale rozhazováním peněz pro část společnosti, která stejně jako levice uvažuje stylem "po nás potopa", si současná vládní koalice kupuje přízeň voličů. Navíc odborníci tvrdí, že česká společnost je spíš levicově zaměřená, rovnostářská, že v devadesátých letech podporu pravice vyvolala snaha distancovat se od minulého režimu. Věříte, že je šance, aby se za této situace vrátila pravice k moci a mohla řešit problémy současnosti, které jinak povedou k následování bankrotujícího Řecka?

Nevím, jestli jsme levicový, pravicový nebo středový národ. Ale v každém případě pevně věřím, že občané této země brzy prokouknou, co se odehrává v současné vládní koalici a že jim to snad dojde. A tam je naděje pro pravici. Musíme říkat lidem pravdu. To neznamená, že budeme lidi strašit, ale budeme upozorňovat na to, co se současná vláda snaží dělat pro živnostníky. Ministra, který řekl, že jsou to paraziti, bych chtěl vidět, jak se bude živit jako živnostník. Myslím, že by pak měl úplně jiný názor. Živnostníci jsou stateční lidé, kteří tento národ nešidí.

zdroj: Parlamentnilisty.cz