Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi 5000 lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Koněvova ulice leží celá na Žižkově a je dlouhá asi 3,4 kilometru. Zastupitelé Prahy 3 schválili žádost o její přejmenování na Hartigovu zhruba před rokem. Před tím o změnu usilovali někteří místní obyvatelé, jejich snahy ještě posílilo loňské napadení Ukrajiny Ruskem. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která se změnou souhlasila.

Koněvova nese stávající název od roku 1947, mezi lety 1939 až 1945 se jmenovala Brněnská a před tím Poděbradova. Praha 3 loni uspořádala průzkum mezi obyvateli ulice. Doporučený dopis si podle dřívějších informací převzalo 3689 lidí s trvalým bydlištěm v ulici, reagovalo jich 944 a 71 procent z nich se vyjádřilo proti přejmenování. V online anketě určenou všem obyvatelům Prahy 3 naopak lidé změnu názvu podpořili. Změna se podle informací radnice dotkne také zhruba 260 provozoven a dalších stovek firem, které mají v ulici sídlo.

Vedení města stanovilo termín přejmenování na 1. října, aby lidé měli čas se na změnu připravit. „Uvědomujeme si, že výměna občanských průkazů může být obyvateli dnešní Koněvovy vnímaná jako komplikace, úkol navíc. Proto jsme na radnici udělali maximum, aby to byl úkol co nejjednodušší, bez čekání a bez poplatků,“ uvedl starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09).

Dodal, že na bezplatnou výměnu dokladů budou mít lidé od 1. října půl roku, před tím to nebude možné. Občanské průkazy bude standardně možné vyměnit na jakémkoliv úřadě v Česku, na úřad Prahy 3 se budou moci lidé už v předstihu před změnou registrovat on-line. Majitelé aut budou muset měnit také technické průkazy, stejně jako u občanských průkazů to bude zdarma. „Využijeme všechny možné cesty, jak o všem podstatném informovat včas,“ dodal starosta. Městská část také spustí speciální web na adrese www.praha3.cz/hartigova.

Se změnou názvu nesouhlasí opoziční zastupitel a předseda pražského ANO Ondřej Prokop, podle kterého jde o zbytečné zkomplikování života lidem a firmám. „V žádném případě nejsem žádný rusofil. Ale maršál Koněv, ať chceme nebo ne, pomohl naši zemi osvobodit od nacistického Německa. Tím, že jeho jméno smažeme z mapy Prahy, se na tom nic nezmění a reálně to nepomůže nikomu,“ uvedl a dodal, že za vhodnější řešení by považoval rozmístit v ulici cedule s Koněvovým životopisem včetně jeho temných stránek.

Podle databáze dodacích míst České pošty je aktuálně v Koněvově ulici celkem 3468 domácností a 629 firem. „V jedné domácnosti může samozřejmě žít více adresátů. Česká pošta doručuje na adresu, která existuje. Nicméně vzhledem k místním poměrům i po 1. říjnu budeme doručovat zásilky s původním názvem ulice. Přesto bychom doporučili všem, kterých se změna týká, aby odesílatelům uváděli aktuální adresy,“ řekl ČTK mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Koněvovy ulice jsou i v dalších českých městech. Například městský obvod Slezská Ostrava o přejmenování ulice aktuálně neuvažuje, podle starosty Richarda Vereše (ANO) je lepší se vydat cestou edukace a diskuse. Přejmenování neplánuje ani Ústí nad Labem, kde o tom loni rozhodli zastupitelé, kteří zamítli i změnu názvu Žukovovy a Moskevské. Změnu nechystá ani vedení Mladé Boleslavi, kde přejmenování Koněvovy navrhla skupina lidí loni. Podle mluvčí města Šárky Charouskové drtivá většina obyvatel ulice změnu odmítla. Také v Nymburce se podle starosty Tomáše Macha (Nymburk s klidem) zajímali lidé o přejmenování zhruba kilometr dlouhé ulice Maršála Koněva zejména loni po začátku války na Ukrajině. Kvůli administrativní zátěži, která by s tím souvisela, ale od nápadu ustoupili. „Není to na pořadu dne,“ řekl dnes Mach ČTK.

Karel Hartig (1833-1905) byl český vlastenec a stavitel, který se v roce 1876 stal prvním starostou samostatného Žižkova, tehdy nazývaného Královské Vinohrady I. Na Žižkov byla obec přejmenována o rok později na Hartigův návrh.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897 až 1973) byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl však také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi. Vedení Prahy 6 nechalo v roce 2020 odstranit maršálovu sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči. Proti byla ruská ambasáda, komunisté nebo různé proruské spolky a aktivisté. Loni v květnu pražští zastupitelé odebrali Koněvovi čestné občanství.